Lambda 4

26. prosince 2017 v 11:26 |  Rádio
Lambda 4 je komunikační přijímač ze začátku 50. let. Obsáhlý článek o něm mám na svých stránkách. Nedávno mi ale na stole přistála Lambda od známého s prosbou o opravu.


Při prvních zkouškách zkrátka přijímač mlčel jako zařezaný, fungoval jen nízkofrekvenční díl. Mezifrekvence se chovala, jako když vůbec nezesiluje. A to bylo velmi zvláštní, navíc když vezmu v úvahu, že jsou v ní celkem čtyři lampy. Na třech EF22 jsem měřil napětí, na anodách bylo všude kolem 275V, na druhých mřížkách okolo 90V, napětí na prvních mřížkách bylo kolem -1.9V pro plné zesílení, které stoupalo až k -9V při ručním stažení citlivosti. Podezření proto padlo na mezifrekvenční transformátory. Zkusil jsem i dotaz do fóra HRCS, kde mi podezření potvrdili, a to jsem nakonec i skutečně zjistil.

Mezifrekvenční kmitočet Lambdy je 468kHz. Poslední MF transformátor mezi E7 a detekcí byl ujetý až někam k 510kHz. Protože je poměrně dobře přístupný, zkusil jsem ho vymontovat. Kondenzátory v něm mají 160pF a jsou to starší ploché slídové typy, ještě s okénkem, ale zastříknuté do plastu. Nahradil jsem je dostupnějšími "slíďáky" TC211 v kombinaci 100pF + 56pF. Potom už se rezonance posunula těsně pod 485kHz. Nevěděl jsem, zda se to ještě neposune dál po vrácení transformátoru vlivem kapacity navazujících obvodů, po zpětné montáži jsem skončil kolem 480kHz. To je stále ještě příliš, proto jsem nakonec musel přidat ještě 10pF ke každému obvodu. Zkusil jsem rádio zapnout, alespoň silnější středovlnné stanice se začaly ozývat. Hurá, jsem na správné cestě.


Na dalším obrázku je nákres zapojení posledního MF transformátoru:


Už samotná demontáž trafa je trochu dobrodružství, poslední MF je zespodu celkem dobře přístupná (i když to podle té fotky nevypadá HI), ale drží v šasi za ohnuté ocelové jazýčky, které je třeba vyrovnat. Ty jsou přitom zanýtovány do měkkého hliníkového krytu MF trafa. Horší byla zpětná montáž, kdy se mi je už úplně dokonale zahnout nepodařilo, trafo se tak bohužel trochu viklá. Proto jsem měl obavu z demontáže dalších transformátorů, především potom předchozích dvou, s přepínáním šířky pásma. Jsou usazené pod přepínačem a špatně dostupné.


Předposlední MF trafo ale bylo naštěstí v naprostém pořádku. Předchozí MF trafo mezi lampami E5 a E6 bylo opět ujeté na primáru, naštěstí "živý" konec laděného obvodu je vyveden na očko. Problém jsem tedy vyřešil bez demontáže trafa, přídavným kapacitním trimrem, kterým jsem dotáhl rezonanci na správný kmitočet. Sekundár trafa byl opět v pořádku, u něj by byl ladicí kondenzátor mimo vlastní trafo, dostupný přímo pod šasi.

Další zkouška, rádio začíná docela obstojně hrát, sice citlivost není evidentně úplně v pořádku, ale proti dřívějšku je to zlepšení o několik řádů. Procházím ještě další trafa, první před E5 je naladěné správně. Krystal pro první dvě šířky pásma funguje, ale jeho kompenzační kondenzátor je rozpadlý a zkratovaný. Po jeho opravě zkouším i předchozí MF trafo, to je v pořádku. Zbývá už jen první před E4, tam je sekundár opět ujetý ke 480kHz. Přidávám kondenzátor 10pF a rezonance se posouvá ke správné hodnotě.

Čím si ještě nejsem úplně jistý je primár tohoto transformátoru, jeho rezonanci se mi zatím nějak nepodařilo objevit. Zkoušel jsem i mezifrekvenční transformátor pro druhé směšování, rezonanci jsem našel na 2.6MHz. Přesný kmitočet první mezifrekvence je 2.75MHz, dá se předpokládat že posunutí je vlivem připojených kabelů.

Celé je to trochu zkomplikované tím, že rádio není moje. Hlavní je proto ho ještě víc nepoškodit. Proto se raději držím slov klasika "nebudeme se pouštět do žádných větších akcí" a snažím se o minimum zásahů do původního stavu. Příčinou závady jsou pravděpodobně originální slídové kondenzátory, kde možná nějaký elektrodový lístek ztratí kontakt a tím se sníží kapacita. Navěšení přídavných kondenzátorů není ideální oprava, hlavně z důvodu že destrukce původního kondenzátoru může a pravděpodobně i bude pokračovat, potom bude nutné opětné doladění. Ale na druhou stranu - v porovnání s "dolováním" celého mezifrekvenčního transformátoru se jedná o minimální, a navíc vratný, zásah do původního stavu. O dolaďování jader v cívkách už neuvažuji vůbec - jsou křehká, ferrocartová, důkladně zakapaná voskem, a navíc trubičky cívek vůbec nemají závity. Doladění se tak jeví jako přinejmenším problematické. Poloha jader v cívkách navíc může mít i nezanedbatelný vliv na vzájemnou vazbu obou cívek. A navíc se jedná o nevratný zásah do původního stavu. Proto si myslím, že je lepší pokud možno do nich vůbec nezasahovat, i za cenu že na konečné doladění je nutný další kondenzátor nebo kapacitní trimr navíc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama