Září 2017

Riga 103

21. září 2017 v 18:06 Rádio
Přijímače sovětské výroby byly v 70. a 80. letech minulého století mezi radiovými posluchači oblíbené. A to nejen proto že Tesla po celou dobu nic podobného ani nenabízela a západní rádia byla pro normálního občana nedostupné. Byly to přijímače poměrně kvalitní a pro daný účel dobře použitelné. Konstrukčně sice byly řekněme "konzervativní" a zastaralé už v době výroby, natož dnes po víc jak čtyřiceti letech, ale na druhou stranu kvalitně provedené a často fungují dobře i dnes. Navíc bývají levně k sehnání a pokud nehrají, většinou to není nic vážného a dají se snadno opravit. Jedním z nich je i přijímač Riga 103.

Je to velké přenosné rádio z přelomu 60. a 70. let minulého století, kromě dlouhých a středních vln má i tři rozsahy krátkých vln a VKV FM podle východní normy OIRT. Podrobnější technické a faktografické údaje opět vynechám, je jich plný internet a nemá smysl je opakovat. Zásadní výhodou je trojitý ladicí kondenzátor a tedy dvojnásobný laděný přezesilovač, díky tomu Riga 103 dobře snáší i připojení výkonné antény a netrpí tolik na zrcadlové příjmy na krátkých vlnách. Dále má dvě zajímavé "vychytávky" - možnost vypnutí feritové antény na středních a dlouhých vlnách, a dále přepínání úzkého a širokého pásma na AM. Třetí zajímavostí je tlačítko pro "místní příjem", snížení citlivosti, ale to jsem nikdy nepoužil.

První Rigu 103 jsem pořídil už před několika lety a doplnil ji o externí digitální stupnici. Potom jsem sehnal na burze druhou, kterou jsem vzal jako případný zdroj náhradních dílů. A letos z Holic jsem nakonec přitáhl ještě třetí.


Rádio je nejen velké, ale i těžké, prostě klasická "ruská" konstrukce kdy se materiálem nešetří. Zadní stěna je na čtyřech šroubech a jednom drátu k prutové anténě. Pod ní to vypadá takto:



Robustní šasi je z odlitku a plechových výlisků. Nenechte se zmýlit dvěma reproduktory, rádio není stereofonní. I případná další demontáž je snadná, šasi už v dřevěné skříni dál na ničem nedrží a stačí ho jednoduše vysunout a vyklopit.



Potom už je snadný přístup téměř ke všemu. Kupodivu všechny tři rádia v zásadě fungovaly (první už bylo částečně repasované) a problémů nebylo mnoho. Asi nepřekvapí problémy s kontakty na přepínacích lištách, které lze po opatrném odjištění plastové západky uprostřed lišty snadno vyčistit. Stejně tak potřebují očistit vývody tranzistorů v objímkách. Podobně se občas objeví chrastící potenciometr hlasitosti, převody v ladicím kondenzátoru si většinou zaslouží promazat. Kdysi jsem ale narazil na kus, kde jsem dva týdny hledal svody v keramických polštářkových kondenzátorech a nakonec jsem jich snad polovinu vyměnil. U těchto tří rádií se ale nic takového nestalo. Dál už šlo především o "kosmetiku" - rozborku, mytí a vyčištění stupnice, knoflíků a vnějších platových dílů, vyčištění a přeleštění dřevěné skříně, zkrátka cosi jako odbahnění, dezinfekce, deratizace :-) Zajímavé je, že čím víc zahnojené je rádio zvenku, v o to lepším stavu často bývá uvnitř.

První rádio bylo v minulosti repasované od místního radioamatéra, a tedy plně funkční včetně částečně přeladěné vstupní jednotky VKV. Druhému nehrály střední a dlouhé vlny, třetímu zase chyběla na středovlnné liště vstupní cívka a tak hrálo na SV jen na feritovou anténu. K tomu porůznu scházely knoflíky, jedna prutová anténa byla vylomená, zadní stěna prasklá.... A tak došlo na jednoduchou věc - z lepších součástek jsem poskládal kompletní a plně funkční sbírkový kus, poslední rádio zůstává na náhradní díly a jeho funkčnost neřeším.


VKV FM díl je na samostatnou kapitolu. Má dva problémy. Prvním je netradiční mezifrekvenční kmitočet okolo 8.5MHz. Druhým potom ladění pomocí jader v cívkách. To není dostatečné pro přeladění přes celé CCIR pásmo, je nutné se smířit jen s jeho polovinou a ani potom není vždy příjem ideální. Na ruských webech lze najít i informace o exportní vstupní jednotce laděné do rozsahu 87 až 100, možná i 104MHz. Ta ale měla mít odlišná ladicí jádra v cívkách. Nejjednodušším řešením se tak stává konvertor.


První popisované rádio které mám déle a používám ho pro běžný poslech je zajímavé tím, že pro klasická pásma je doplněné o digitální stupnici. Samotná stupnice je pravděpodobně čínský výrobek, před časem dostupný na HAM burze v Holicích, dnes už bohužel není k sehnání. Na rozdíl od ostatních výrobků především vůbec neruší a také si zachovává nastavení včetně korekce mezifrekvence i po odpojení napájení. Riga 103 je pro stupnici také vhodná, protože má výborně navržený oscilátor s čistým signálem. Například Selena je pro digistupnici nepoužitelná kvůli velkému obsahu druhé harmonické v oscilátorovém signálu.


Na posledním obrázku je nezbytný oddělovací zesilovač. Je to obyčejný jednostupňový emitorový sledovač s KF254 jehož vstup je navázaný na oscilátor přes malou kapacitu, aby ho neovlivňoval. S přídavnou digitální stupnicí se potom stane z Rigy velmi slušný přijímač pro rozhlasová pásma. Chybí samozřejmě záznějový oscilátor pro příjem CW a SSB, ale to už od podobného rádia chceme opravdu příliš.

Podzimní éter 33

18. září 2017 v 19:27 Rádio
Jednou z mnoha podzimních CB soutěží je Podzimní Éter 33. Přestože nemá moc velkou propagaci, účast na něm byla poměrně slušná. Podrobnosti jsou zde:

https://podzimnieter.wordpress.com/

Je to typická "cébéčkářská" volná soutěž, kde platí i spojení s nesoutěžními stanicemi a tak není problém se zapojit alespoň jako "křoví". Protože většina stanic měla být buď v severních a západních Čechách, nebo naopak na moravsko - slovenském pomezí, nebo přímo na Slovensku, zvolil jsem trochu vyšší kótu 650m/n poblíž Rampuše, v lokátoru JO80EE. Zajímalo mě i porovnání s výsledky z vysílání v podobné jarní soutěži z o 200m nižšího kopce na Vrbici. Na kopci jsem byl poměrně krátce, asi od páté do půl sedmé odpolední. A co bylo slyšet?

EC8 Jarda 52 Liberec p. Rašuvka
Vláďa Tři Dvory ze svého "stálého" portejblu u Načeradce
EC15 Mates Brno p. Slamník (NR Dolní Morava) JO80KD
Exp. Morava p. Mikulčin Vrch JN88VW (prošlo to s odřenýma ušima a vyřvanými hlasivkami, ale prošlo za 30 - 31)
Jarda Loučná p. Dlouhé Stráně JO80NB

A dále téměř místní stanice Láďa Smiřice, Franta Velešov p. Lomy a Miloš Rychnov p. Hláska, který se nakonec přijel i na chvilku podívat.

Pouze slyšet byly stanice ze západu Čech, dovolat se mi na ně nepodařilo:
EC13 Expedice Pohádka p. Svahová JO60QN
EC4 Expedice Kleť

Výsledky nejsou v zásadě o moc lepší než z Vrbice, Kleť i Krušné hory jsou stále mimo dostřel. Stanice z východu a ze Slovenska nebyly slyšet vůbec. Příště možná zkusím osvědčený kopec Polom nebo, pokud bude ohrazený a obsazený stádem krav, podobné místo nedaleko Říček.