DX camp Krušné hory 2017

2. července 2017 v 17:49 |  Rádio
Po dvou letech se zopakoval DX camp (tedy spíše DX chalupa) v Krušných horách. Při několika předchozích jsem poznal Krušné hory jako klidné a příjemné místo k odpočinku, letos jsem si ho proto nenechal ujít. Opět jsem DX camp vzal spíš jako místo pro příjemnou relaxaci s rádiem ve všech podobách, než jako snahu o maximální vytěžení místního éteru. Další kolegové ovšem na technické výbavě ani lovecké vášni nešetřili a tak si obyvatelé a rekreanti z okolí občas mohli nad výzdobou terasy ukroutit krky.

Jako novinku jsem letos měl "čtyřmetrového" Wouxuna KG699, tedy malou ručku pro pásmo 66 - 88MHz. K ní jsem si na poslech postavil závěsný dipól (na obrázku s anténami k vidění zcela vpravo) a odpolední sledování místních rozhlasů BMIS bylo asi mou nejoblíbenější zábavou. Nadmořská výška je zde kolem 900m a tak to chodí skutečně zdaleka. Jedinou vadou je, že hlasatelé BMISů si moc nelámou hlavu s identifikací :-) Ale co, očkovat králíky ani kupovat slepice jsem stejně neměl v plánu. Na 4m sdílenkách bylo naprosto mrtvo. Dále jsem měl podobný dipól pro pásmo 50MHz a občas sledoval i provoz v šestimetrovém HAM pásmu.

Krátké a střední vlny jsem vzal spíš jen okrajově, jednak koncem června na ně není ta správná doba a druhak díky vybavenosti ostatních výpočetní technikou je poměrně hodně zarušeno. Ale vzhledem k rozšíření SDR přijímačů jsou už doby kdy počítače a jejich spínané zdroje byly z DXcampů strikně vyloučeny dávno minulostí. Proto odešly i doby, kdy stačilo postavit na stůl rádio, uzemnit na radiátor nebo zásuvku a z okna hodit na nejbližší strom pár desítek metrů drátu. Zato se výborně osvědčují smyčkové antény a spokojen jsem byl i s KAA1000 - obě antény dávaly kvalitní a čistý signál i tam, kde drátovka natažená až do pokoje měla místní rušení za S7. Chtěl jsem původně ještě vyzkoušet připravený drátový dipól s 30m žebříčkovým svodem, ale na něj už bohužel nedošlo. Tak někdy příště.

Zajímavější byla VHF pásma. Především kvůli Es vrstvě, která v některých dnech fungovala až k 2m amatérskému pásmu a tak zde bylo prakticky denně co sledovat. Trochu kuriozitou byl potom "zelený" provoz na PMR pásmu, původně považovaný za řádění airsofťáků. Ale s velkou pravděpodobností šlo skutečně o vojenský provoz z protilehlého Doupova.

- - - - -
Dodatek - když jsem začal na internetu hledat informace o radiostanici RF13, aktuálně používané v armádě, zarazil mě údaj o váze - 11,5kg! Mimochodem - je to téměř polovina váhy historické elektronkové Astry R105/109, kterou tahat na hrbu bylo za trest. Ani se nedivím, že je možná občas nahrazena něčím kapesním. Takové srovnání dopadá asi stejně jako kdysi R109 versus CB ručka. Takže z čistě technického hlediska mě napadá, že RF13 je sice dokonalá stanice do auta nebo BVP, ale něco malého, levného a hlavně kapesního schopného alespoň v pásmu 30-50MHz s modulací NFM spolupracovat s RF13, případně RF10 nejspíš vojsku zoufale chybí. Takový "čtyřmetrový" Wouxun 699 by možná čínští konstruktéři dokázali kmitočtově pošoupnout dolů a obléct do khaki plastu snadno a levně. V rozsahu 66 - 80 MHz by ani nebylo nutné nic upravovat, stačí naladit. Ale to by se v NATO nejspíš pod....i.......
- - - - -

V každém případě výhled na Doupovské hory byl krásný a navíc zpestřený večerními ostrými střelbami svítící municí, kdy bylo vidět jak to tam lítá. Dokonce bylo i jasně vidět, kdy se střelec trefil a střela se odrazila od cíle, a kdy to naopak bylo stylem z Tankového praporu "Slepejš chytil za náměr".

Kromě toho jsem se také pěšky vypravil na zříceninu hradu Perštejn. Tak moc dobrý nápad to zase nebyl, kvůli úmornému vedru. Dalším problémem je kopcovitý terén, na pěti km to zamenalo sestoupit z 900m na 470m nadmořské výšky a poté opět vystoupat zpět. Hrad Perštejn ale za námahu určitě stál, jeho velikost je až překvapivá.




Zřícenina vypadá dodnes impozantně.

O další vylepšení se postarali místní zemědělci, které nenapadlo nic lepšího než z cesty se značenou turistickou stezkou udělat pastvinu. Ohradník měl sice cosi jako branku, ale z ohrady bylo slyšet bučení, střet se stádem skotu jsem nechtěl riskovat a nezbylo než pastvinu obejít víc jak kilometrovým obloukem. Příchod do osady byl navíc elektrickými ohradníky a ohradami často i s ostnatými dráty zatarasen tak, že mi to připomínalo cosi jako čekání na frontu na jaře 1945.

Hradů vhodných k prozkoumání by mělo být v okolí Klášterce nad Ohří ještě několik, stejně jako dalších turistických cílů, takže za dva roky zase zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama