Listopad 2016

Konspirační teorie a fakta - díl 5 (tentokrát snad už naposled)

17. listopadu 2016 v 15:11 Politika
Opět máme výročí 17. listopadu 1989. Okolo něj se za minulých sedmadvacet let objevilo mnoho nejrůznějších teorií a názorů, nikdy se však nic nepodařilo jednoznačně prokázat. Jisté je jen to, že tehdejší dění je dodnes nejasné a podivné. Holt byla tehdejší "sametová revoluce" evidentně dobrá práce. Většinu lidí tehdejší dění pomalu, ale jistě přestává zajímat.


Za pohled spíš stojí proměna názorů obyčejných lidí. Od nadšení ze znovu získané svobody, z budování "skutečné demokracie" a z konce totalitní moci, od jednoznačné a masové podpory tehdejší "nové generace politiků" považované za spásu. Přes rozčarování a "blbou náladu" z konce 90. let, až konečně po znechucení z toho, co nám tady z té "revoluce" po čtvrt století vlastně vyrostlo.


A co nám tady vlastně vyrostlo? Zástupy profesionálních politiků - aparátčíků, kteří si svým myšlením nijak nezadají s komunistickou věrchuškou. Opětovné utahování šroubů, zpřísňování všemožných zákonů a zavádění kontroly nad obyvatelstvem, často v rozsahu jaký si ani soudruzi nedovedli představit. Nové příležitosti pro všechny "staré struktůry". Nahrazení nezávislosti naší země novodobým "europrotektorátem". Myslíte si že přeháním? Vážně?

Všechny totalitní systémy mají několik společných rysů a člověk nemusí být příliš velký myslitel, aby to pochopil. Porovnáme si alespoň ty nejznámější - komunismus, fašismus a náboženskou vládu - s dnešním stavem.


1)Odklon od zásad demokratické vlády. Tedy - že zástupci z lidu jím volení prosazují názory většiny jimi zastupovaných voličů. Tato zásada je nahrazena prosazováním názoru vládnoucí elity a její obhajobou před většinou. Skutečná demokracie je potom buď zcela zrušena, nebo jen nahrazena pseudodemokracií, která sice kopíruje formální demokratické struktury, ale ve skutečnosti slouží někomu jinému než lidem.

2)Prosazování jednoho "správného" názoru. V komunismu to byl marxismus - leninismus, za Hitlera nacionální socialismus, v případě církevní totality nějaký ortodoxní výklad daného náboženství. V dnešní době a v tomto prostoru je to militantní agresivní humanismus a multikulturalismus. Vše spojené se snahou o prosazení tohoto názoru u veřejnosti, například kázáním, tiskem, sdělovacími prostředky a masmédii.

3)Netolerance odlišných názorů, často i většinových, omezování jejich vlivu na veřejnost, umlčování, dehonestace, šikanování, perzekuce, kriminalizace a případně i likvidace jejich nositelů.

4)Chápání obyvatel žijících v dané zemi a prostoru jen jako užitkového zvířectva, se kterým je možné libovolně manipulovat formou "sociálního inženýrství". Není nutné snad připomínat například stalinské nebo hitlerovské čistky a snahy o likvidaci nebo přesidlování celých národů, nebo dnešní řízenou imigraci a snahu o přeměnu evropského prostoru.

5)Zpřísňování i zákonů a předpisů nesouvisejících přímo s tímto sociálně - kulturním experimentováním až do absurdity, neumožňující běžným občanům normální život. Důvody jsou pravděpodobně čtyři. Prvním je umělá výroba "problémů" které mají zaměstnat obyvatelstvo do té míry, aby nevěnovalo pozornost jiným, důležitým věcem. Druhým je potom snaha o uvržení do té doby svobodných občanů do poddanské závislosti na státu a jeho úřadech. Třetím je "velkovýroba zločinců" - tedy kriminalizace přirozeného, neškodného a do té doby obecně tolerovaného chování. Smyslem není nic jiného než vytvořit nástroj nátlaku kterým je možné lehce umravnit "neposlušné" obyvatelstvo. Zároveň nelze přehlédnout, že tyto zákony se často hodí do kšeftů úzkým lobbystickým a nátlakovým skupinkám, které tak získají naprosto luxusní zdroj příjmů. A to je ten čtvrtý, možná hlavní důvod - vytlouct z obyvatelstva peníze.

Dnes máme 17. listopadu. Podle kalendáře "Den boje za svobodu a demokracii". Den předtím byl hlavním tématem zpráv návrh skupiny 64 poslanců Parlamentu na zavedení trestnosti urážky prezidenta. Není pochyb, jako v ostatních případech, že by to byl jen začátek dalšího legislativního kolotoče vedoucího k omezování svobodného šíření názorů mezi lidmi. Když prezident, proč ne další ústavní činitelé, Unie, atd..... Vše je jen otázkou času. Však už s tím máme zkušenosti.
Dva dny předtím zase proběhla v TV zpravodajství reportáž o tom, jak skupina amerických miliardářů, která si říká "Demokratická Aliance" si líže rány po prohraných prezidentských volbách v USA a přemýšlí, jak získat zpět právě ztracený vliv a finanční prostředky.
V prvním případě je obrana před novodobými udavači, kolaboranty a estébáky jednoduchá - systém funguje, dokud se obyvatelé bojí, v převážné většině drží hubu a protestuje jen naprosté minimum nejodvážnějších, které je snadné umlčet. Ve chvíli, kdy se takovému zákonu vzepře velká, nebo dokonce většinová část občanů, perzekuční mašinérie se zhroutí a chcípne. Celý národ zavřít nelze. Osobně nepochybuji o tom, že pokud by prošel zákon, zakazující urážku prezidenta republiky, několik milionů občanů ochotných veřejně prohlásit nebo napsat že "prezident je vůl" by se v současné situaci našlo obratem.
Ve druhém případě je problém méně viditelný, ale horší. Ano, ať už si o podobných spikleneckých teoriích myslí každý cokoli, malá skupina multimilionářů pro které je zbytek světa jen mlejnkem na peníze evidentně existuje. Momentálně možná dostala trošku přes prsty, ale jde jen o jednu jedinou bitvu, která nic neznamená. Tihle pánové se svých snah o totální ovládnutí světa jen tak nevzdají.


Proto jsme momentálně svědky vzniku novodobé totalitní společnosti. Totality trochu odlišné od těch předchozích. Nemá žádného představitele, ke kterému by vzhlížely davy a který by za ni nesl viditelně zodpovědnost. Je to totalita šedých úřednických myší, nažehlených kravat a moderních technologií. Totalita "na pozadí". Jejím svatým grálem jsou peníze. Otázka je, co s ní udělá dění poslení doby.


Zatím se totiž používaly jen dalo by se říct měkké způsoby, jak usměrnit a ovlivnit stádo ovčanů. Ty evidentně přestávají fungovat. Možná bude velmi zajímavé sledovat, kam až se světové elity odváží zajít a čeho se ještě dočkáme.

P.S.
Kromě dnešního domácího dění souvisejícího se 17. listopadem se ve zprávách píše a mluví i o návštěvě dosluhujícího amerického prezidenta Obamy s dosluhující kancléřkou Merkel. Asi je příznačné, že se tak stalo za asistence tisíců policistů a agentů. Asi se v Berlíně oba mají čeho bát. A až oba zmizí v propadlišti dějin, svět si možná oddechne.

Konspirační teorie a fakta - díl4 - tentokrát o panu prezidentovi

6. listopadu 2016 v 11:26 Politika
Následující pokračování berte jako trochu odlehčující. Pan prezident Miloš Zeman je vděčným tématem nejrůznějších článků, komentářů, dohadů a drbů. Poslední taškařici "dajlimedajli" nelze jen tak přejít bez povšimnutí. Usmívající se Nejrůznějších názorů a teorií, o co vlastně šlo, se vyrojilo mnoho. Která by mohla být pravdivá?

1)Pan prezident skutečně vydíral Daniela Hermana prostřednictvím medaile pro pana Bradyho s úmyslem zabránit jeho schůzce s Dalajlámou.
Teorie asi nejvíce podporovaná sdělovacími prostředky spřátelenými s pražskou kavárnou, ovšem i pro nepříliš inteligentního člověka viditelně postižená kulhavkou i slintavkou. Nikdy jsem žádnou medaili nedostal, ale nějak si nedokážu představit, že pozvání je ve stylu "crrrr crrrr, dobrý den, tady Forejt z Hradu, dostavte se osmadvacátého příští měsíc na hrad pro metál". Dále tu ale máme diplomatickou komplikaci - pan Brady je občanem Kanady, to předpokládá jistou oficiální součinnost s kanadskými úřady, která téměř s jistotou neproběhla. A i kdyby k tomu všemu došlo ještě ve fázi před oficiálním schválením, kdy se dá s trochou štěstí všechno zatlouct, stejně si nedokážu představit, že by pan Zeman tohle řekl panu Hermanovi veřejně před svědky, na které se pan Herman odvolával. Jako můžeme si o panu prezidentovi myslet cokoliv, ale takhle blbej není, ani když má virózu.

2)Celé je to provokace "pražské kavárny" a pokus v očích veřejnosti Zemana odstřelit. Teorie nejvíc podporovaná nejrůznějšími "nezávislými" weby. Když to vezmeme od začátku, pan Herman je velkej kámoš se sudeťáky, kterým Zeman leží v žaludku nejspíš docela fest. O celé "pražské kavárně" ani nemá cenu diskutovat, ta reaguje na slovo "Zeman" jako komisař Drayfus na Clouseaua. Potom ještě sejří i probruselské vlezdoprdelky, prorežimní presstituty a mnoho mnoho dalších, možná že i CIA a FBI. Způsob, jakým se tihle hodní hoši, co spolu mluví, dali dohromady napříč většinou televizí a novin, až po happening na staromáku, je taky o něčem svědčící. Scénář, jakým se pokusili "vyburcovat národ" až příliš nápadně připomíná náš "plyšák" nebo nedávný ukrajinský Majdan. Zdánlivě to všechno do sebe docela zapadá, až na pár drobností. Na ten zmíněný detail o potřebné součinnosti s kanadskými úřady by CIA nejspíš nezapomněla, u vyjančeného Kocába and his friends bych se tomu nedivil. Dále trošku zapoměli na další detail. Po ukrajinském Majdanu zůstala rozvrácená a rozdělená země a dlouhodobá občanská válka. Východní část Ukrajiny, hospodářsky, politicky i historicky provázaná s Ruskem se prostě trhla. Pro Ukrajinu průšvih, ale fajn, zůstal střed a západ.... Ale v Česku to budou mít "kavárníci" těžší. Ano, zaplnili staromák, dostali se do televize, do novin. Fajn, jasné, všechny sídlí v Praze. A co dál? Jimi ovládané území je prakticky pouze Praha a nejbližší okolí. Třicet km za Prahou začíná léno Zemanovo a po nějaké "kavárně", ne náhodou nazývané "pražská" tam neštěkne prašivej pes. To se nakonec ukázalo i nyní. Tahle taktika by fungovala, kdyby se prezident volil postaru v Praze, bylo všechno připravené jako kdysi při volbě Havla a jen bylo nutné národu zdůvodnit proč. Ale tady bude opět volit celá republika a stejně to dopadne jako s Karlem.... A to načasování je také nějaké divné. Moc dlouhá doba do prezidentských voleb, i kdyby to mysleli sebeupřímněji, za ten víc jak rok se na tuhle taškařici stejně zapomene. Kavárníci právě nejspíš vystříleli nejtěžší kalibr který mají k dispozici a Zeman má rok na drtivý protiúder.

3)O panu Zemanovi se občas mluví jako o geniálním stratégovi. A tak mě napadla ještě jedna teorie. teorie, o které se nemluví. Možná pan prezident tu větu o medajli pro strejčka panu Hermanovi skutečně řekl. A strašně moc si přitom dával pozor, aby přes zdánlivou blízkost "svědků" jeho slova nikdo další neslyšel. A taky si dal pořádnýho majzla, aby neexistoval jediný důkaz o tom, že by někdy pana Bradyho skutečně vyznamenat chtěl, a naopak existovalo pár viditelných důkazů, že v celé cause je něco trochu divného. A vůbec mu přitom nešlo o nějakého Dalajlámu. Třeba to byl promyšlený tah, jak si vytřít zadnici se všemi "kavárníky" prostřednictvím mediálně vděčné, ale momentálně pro něj zcela neškodné provokace, která za pár měsíců zapadne do mediálního bahna a při příštích prezidentských volbách po ni neštěkne pes. Docela dobře si dokážu představit, jak v sobotu ráno popíjí slivovičku, pokuřuje, a spokojeně sleduje zprávy, jak mu včera všichni ti "kavárníci" skočili na špek...... Voličů jsou totiž tři skupiny. Jedni Zemana nenávidí, a o ty nejde, ti ho stejně nikdy volit nebudou. Druzí ho budou volit vždycky, i kdyby se ukázalo že má rohy a kopyto. Ty má jisté, o ty taky nejde. A pak zbývá třetí skupina, nerozhodnutá. A o tu právě jde. Dokonce jsem zaslechl názor, že tu bandu šašků co si říká "pražská kavárna" si Zeman sám platí a organizuje, aby vyděsili nerozhodnuté voliče. Smějící se
4)Ale třeba to bylo všechno úplně jinak. Jedno přísloví říká:
Nehledej konspiraci v ději, který se dá vysvětlit blbostí
A právě pan Zeman je známý řadou hlášek, bonmotů a vyjádření, které bývají značně na hraně. Prostě, kunda sem, kunda tam. A tak si dokážu představit, jak pan Herman oroduje u pana Zemana za vyznamenání pro strejčka. A pan Zeman mu na to odpoví skutečně cosi o dalajlámovi, jenže to nemyslí jako pokus o vydírání, ale jen jako vtipné odbytí otrapy ve stylu "až pokvetou hrábě". Pan Herman ale asi vše pochopil jinak, do věci se zapojili mediální mágové z obou stran a potom už causa nabrala obrátky a začala žít vlastním životem.......

Ale vlastně - kdo ví. Možná že zítra se vynoří nové důkazy a všechno bude zase jinak.....

Konspirační teorie a fakta - díl 3

1. listopadu 2016 v 8:23 Politika
Do minulosti se podíváme ještě jednou. Do minulosti trochu vzdálenější, ale ne vzdálené až příliš. Následující úryvky jsou z projevu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, předneseného dne 2. října 1941 v Černínském paláci. Pokud se v těchto úryvcích pokusíte hledat hlubší souvislosti, nebo řekněme obecné principy ovládnutí cizího prostoru, jistě je najdete. Samozřejmě šlo o tvrdou totalitní moc, chtělo by se napsat, jaká v moderním světě nemá obdoby. Ale bohužel má, stačí se podívat o pár set až tisíc km dál jihovýchodním směrem..... Paralely mezi nacismem a militantním islámem jsou nepřehlédnutelné. Je to ukázka toho, kam až se dá dojít a jaké je uvažování představitelů totalitní moci, dovedené do brutální dokonalosti. Je také poučením, jak nenápadně bylo možné postupovat při jejich přípravách a jak zdánlivě nevinné projevy a názory mohly mít pro jejich nositele fatální význam.


Východní prostory, jež jsou zčásti osídleny Slovany, to jsou prostory, kde je třeba vědět, že dobrota bude chápána jen jako slabost, to jsou prostory, kde sám Slovan vůbec nechce, aby se s ním zacházelo jako s člověkem rovnoprávným, a je zvyklý, že pán si s ním nezadává. To jsou tedy prostory, které máme nyní na východě vést a udržet. Jsou to prostory, v nichž musí jednou vládnout německá horní vrstva, po dalším vojenském vývoji budou sahat až hluboko do Ruska, až daleko k Uralu; tyto prostory musí být naší surovinovou základnou, jejich obyvatelé se stanou pracovníky pro velké, i kulturní, úkoly, a mám-li to říci docela drasticky, musí nám sloužit jako otroci. Jsou to prostory, s nimiž budeme vlastně nakládat, jako když se obepíná nová země na pobřeží hrází, tím způsobem, že se tam na východě vybuduje ohromný val z branných rolníků, aby se toto území už jednou uzavřelo proti bouřlivému přívalu z Asie, pak bychom je rozdělili příčnými valy, tuto půdu bychom postupně pro sebe získávali tím, že na okraji vlastního Německa, jež je osídleno německou krví, se pomalu bude vysouvat vždy jeden německý val za druhým, abychom tak postupovali s německým osídlováním na východ prostřednictvím německých lidí, kteří jsou německé krve. Z tohoto hlediska je třeba vidět všechny úkoly na východě, které tam musíme splnit.

První val, o protektorátním území budu mluvit až potom, tvoří na východě obě provincie Gdansk - západní Prusko a župa Warta, které spolu s východním Pruskem a slezskými částmi ještě asi před rokem byly vcelku plně osídleny téměř osmi miliony Poláků; to jsou prostory, které se nyní musí osídlovat zcela systematicky Němci, aby se polský živel kousek po kousku, krok za krokem vytlačil. Jsou to prostory, jež musí být jednou celé osídleny Němci. Pak stále dál na východ, k Baltu, jenž jednou bude muset být osídlen jen Němci, přičemž musíme uvážit, které pokrevní části Lotyšů, Estonců a Litevců jsou schopny regermanizace či germanizace. Rasově nejlepší živly jsou Estonci, na nichž jsou patrny švédské vlivy, pak přicházejí Lotyši a nejhorší jsou Litevci. Dále se jedná o velkopolský prostor, jenž je nejbližší oblastí, která se musí zcela pozvolna osídlit Němci a ze které se polský živel musí postupně zatlačit na východ. Pak přijde Ukrajina, jež má též žít především pod německým velením jako velká surovinová a vyživovací základna, když nejprve jistým přechodným řešením bude postupně vyloučena z velkoruského prostoru s tím, že se použije a využije jistých, v podvědomí ještě dřímajících, vlastních národních myšlenek, aniž dáme tomuto národu kulturní posilu či oporu, aniž bychom tam chtěli vypěstovat silnou inteligenci, aby tak nevznikla v pozdějších dobách nějaká opozice. Taková inteligence by se pod slabým vedením mohla po létech opět chtít odpoutat. Vcelku vzato platí tedy zde v prostorech na východě starý kolonizační princip, jenž však v protikladu k dřívější kolonizaci řádových rytířů a baltských baronů sleduje tu myšlenku, že jejími nositeli jsme my, naše krev, a že se na východě probouzí stará idea, idea řádových rytířů, jako stupeň k opanování prostoru, který nemůžeme úplně osídlit. A nyní, když máte před sebou celkový obraz, musí vám být jasné, že se českomoravský prostor natrvalo nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by vůbec umožňoval Čechům tvrdit, že to je jejich prostor. Zde jde pouze o jedno, a to, že si nejdříve připomeneme, co je životně důležité a přednostní, jaké má tento prostor historické základy, že se rozhodneme, co tu vlastně jednou uděláme. Z čeho vyrostl tento prostor. Odkud jsou lidé, kam patří atd.

Správní rozdělení tohoto prostoru, viděno z německé strany, je pouze jedním z prostředků a metod, jak tento prostor definitivně ovládnout a vést. Je to systém, který nemůžeme srovnávat se správním rozdělením a metodami správy, jež platí v říši, vůči německým lidem. K tomu však přistupuje ještě základní myšlenka: veškeré počínání německých lidí v tomto prostoru musí být v tomto okamžiku usměrňováno naprosto jednoznačně, totiž tak, že vzhledem k válce a z taktických důvodů nesmíme připustit, aby se Čech v jistých věcech rozzuřil a vybuchl, i když musíme být v tomto okamžiku z jistých taktických důvodů tvrdí, musíme přesto jednat tak, aby si Čech, nemá-li žádné jiné východisko, nemyslel, že teď právě musí vyvolat povstání. Základní linie však musí, ač nevyslovena, i při takovém jednání platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. To jsou věci, které můj úkol zde rozdělují na dvě velké a jasné etapy a oblasti činnosti. Jedna je blízká - zaměřená na válku - druhou začíná dalekosáhlý konečný úkol. První, blízká, je diktována potřebami vedení války. Potřebuji v tomto prostoru klid, aby dělník, aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí plně svou pracovní sílu a abychom nezdržovali při zdejším obrovském válečném průmyslu přísun a další rozvoj zbrojního průmyslu. K tomu patří i to, že se přirozeně musí dát českým dělníkům tolik žrádla, mám-li to tak zřetelně říci, aby mohli splnit svou práci. Ale i to, abychom dávali pozor, aby Čech nevyužil podle svého zvyku tohoto nouzového stavu říše, aby si nevydobyl pro sebe soukromé a vlastní české výhody. Tento blízký úkol předpokládá, že Čechovi nejprve ukážeme, kdo je pánem v domě, aby věděl přesně, že zde diktuje německý zájem a že zde koneckonců má rozhodné slovo říše, říše zastoupená vedením na tomto území, tedy též vámi, pánové. Říše nenechá se sebou žertovat a je prostě pánem v domě, to znamená, že ani jediný Němec nic Čechovi neodpouští, asi tím způsobem, jako je tomu v říši se židovstvem, aby neexistoval jediný Němec, jenž by řekl, ale ten Čech je přece slušný. To byl problém židovské otázky v říši, a můžete si představit, jak by takhle dopadlo řešení židovské otázky. Když všichni nebudeme zjevně držet pospolu a navenek nevytvoříme vůči češství jedinou frontu, bude Čech hledat stále zadní vrátka, jimiž vyklouzne chytrácky ven. O otázce, zda můžeme o jednotlivci říci, to je skutečně slušný chlap, se bude uvažovat teprve tehdy, až přistoupíme k tomu, abychom začali s dalekosáhlým konečným řešením úkolu, tedy při otázce poněmčování a podobných problémech.

Dále očekávám, že vám bude při zacházení s Čechy jasné, že je třeba též jistých taktických předpokladů. Když např. vydám nařízení tisku, musí napsat bez reptání to, co potřebuji. Přesto budu samozřejmě udržovat s Čechy korektní společenský styk, přičemž musím vždy dávat pozor, abych nepřekročil hranice, abych si v každém okamžiku říkal: Dej pozor, jsou to ale Češi! Rozumíte? Stýkáme-li se z taktické nutnosti s Čechy, kteří nám slouží, i pak je nutno se vždy vracet k myšlence: Jsou to ale Češi.

Za druhé je třeba pro nejbližší dobu války jasně Čechům ukázat: ať nás miluješ, nebo ne, ať pomýšlíš na samostatný stát později, nebo ne, důležité je, že přinejmenším teď uznáváš, že by to bylo pro tebe v tomto okamžiku jen škodlivé, kdybys vyvolal povstání anebo kladl odpor. To je taktika a linie, kterou, myslím, musíme v tomto okamžiku sledovat. Ty lidi nezískáme, to nechceme, a ani by se nám to nepodařilo. Budeme jen prakticky všem vysvětlovat - propagandou a opatřením atd. - docela jasně, že pro Čecha je reálně nejpříznivější, když v tomto okamžiku hodně pracuje, i když si tajně myslí, půjde-li to s říší přece jen dolů, pak budu mít opět svou svobodu. To nám může být úplně jedno; hlavní věc je, že je klidný, neboť my potřebujeme klid a ticho pro konečné získání tohoto prostoru.

A nyní, pánové, několik myšlenek o konečném řešení, musí s sebou přinést toto: Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci. Tento prostor je srdcem říše a nemůže trpět, to ukazuje německý vývoj v historii, aby z tohoto prostoru přicházely znovu a znovu rány dýkou proti říši. Nechci však snad říci o konečném poněmčení tohoto prostoru: pokusíme se tedy teď podle staré metody poněmčit českou verbež, nýbrž říkám docela střízlivě: začíná to věcmi, s nimi můžeme už dnes maskovaně začít. Abychom získali přehled o tom, kdo z lidí v tomto prostoru je schopno poněmčení, musím provést soupis v rasově národnostním smyslu. To tedy znamená, že musím získat nejrůznějšími metodami, nejrůznějšími oklikami příležitost, abych jednou ohodnotil veškeré obyvatelstvo z hlediska rasového a národnostního. Ať už pomocí rentgenu, prohlídkami ve škole, nebo tím, že rasově přezkoušíme mládež při zdánlivém uložení pracovní služby. Musím mít celkový obraz národa a pak mohu říci, tak a tak vypadá obyvatelstvo. Jsou to takovíto lidé: jedni jsou dobré rasy a dobře smýšlející, to je pak jednoduché, ty můžeme poněmčit. Potom máme ostatní, co stojí na opačném pólu: jsou to lidé špatné rasy a špatně smýšlející. Ty musíme dostat ven. Na východě je hodně místa. Uprostřed zůstává střední vrstva, kterou musím přesně vyzkoušet. V této vrstvě jsou dobře smýšlející lidé špatné rasy a špatně smýšlející lidé dobré rasy. U těch dobře smýšlejících špatné rasy se to asi musí udělat tak, že je nasadíme do práce někde v říši, jinde a budeme se starat o to, aby už neměli děti, protože je nechceme v tomto prostoru dále rozvíjet. Ale nesmíme je odradit. To vše je řečeno jen teoreticky. Pak zůstávají špatně smýšlející lidé dobré rasy. Ti jsou nejnebezpečnější, poněvadž je to rasově dobrá vůdcovská vrstva. Musíme uvážit, co s nimi uděláme. U jedné části špatně smýšlejících lidí dobré rasy nezbude nic jiného, než se pokusit usídlit je v říši, v čistě německém prostředí, poněmčit je a převychovat jejich smýšlení nebo, když to nepůjde, postavit je nakonec ke zdi; poněvadž vystěhovat je nemohu, neboť by tam na východě vytvořili vedoucí vrstvu, která by se postavila proti nám.

Prvním krokem, který by se dal dnes označit jako "pilotní projekt" germanizace, bylo zřízení vojenského prostoru na Benešovsku a Neveklovsku. Obyvatelé české národnosti odtud byli vysídleni a prostor převzal Wehrmacht a jednotky SS. Oblast samozřejmě nezůstala ležet ladem ani hospodářsky. Cílem bylo vytvoření čistě německé enklávy v původně českém prostředí.
K dalším krokům díky vojenskému vývoji války už nedošlo. Další na řadě měla být oblast Brněnska a oblasti na jih a východ od něj. Asi nikoli náhodou zde byla velká část obyvatelstva německé národnosti, o to by byla práce jednodušší. Pokračovat se mělo obdobně i na Jihlavsku.
Konečným stavem mělo být téměř kompletní poněmčení Protektorátu. České měly zůstat jen dvě enklávy, jedna ve východních Čechách a druhá v jihozápadních Čechách. Sem mělo být soustředěno prověřené obyvatelstvo české národnosti.

V souvislosti se vznikem protektorátu je třeba zmínit ještě jednu perličku. Předtím ještě v Československu proběhlo sčítání lidu. Většina obyvatel, vědoma si toho že žije v demokratické zemi kde jim nehrozí žádné nebezpečí, ochotně do sčítacích lístků udávala svou národnost, politické smýšlení, náboženskou příslušnost, atd. Po rozbití ČSR a vzniku protektorátu potom sčítací lístky výborně posloužily novým německým pánům.....