Jednoduchá reprobedna podruhé

17. února 2016 v 13:01 |  Rádio
Samotná konstrukce je velejednoduchá, ale to co jsem minule napsal o použitých reproduktorech zde platí dvojnásob - asi málokomu se je podaří sehnat, protože především použité hloubkové reproduktory ARZ668 pochází ze začátku sedmdesátých let a jejich sehnání je dílem vyslovené náhody. Modernější typy použít nelze, důvod je dostatečně srozumitelně popsán ve zmíněném článku o hloubkových reproduktorech Tesla na Repromanii:
http://www.repromania.net/teorie/basove-reproduktory-tesla.php
Pro ty co jsou líní se tam podívat - první hloubkové reproduktory ARZ668 a 669 od Tesly fungovaly i na středech téměř jako širokopásma. Jejich dalšími modernizacemi se sice zlepšily některé dílčí vlastnosti, jako třeba mechanická odolnost a zatížitelnost, ale staly se z nich skutečně jen basové reproduktory, které sice mají papírově kmitočtovou charakteristiku až do 3500Hz, ale na těchto vyšších středech směrují a v ose reproduktoru mají velké převýšení - doslova vřeští. Následné typy ARN664/668 a první ARN6604/6608 s malým papírovým vrchlíkem už se hodí na dvoupásmo jen s klasickou výhybkou 12dB/okt, pro širokopásmové zapojení používané u jeho předchůdce jdou použít jen kompromisně. Nové typy s velkým papírovým vrchlíkem, tedy novější z řady 660X a následné 661X se hodí pouze a výhradně do třípásmových beden.
Jak už jsem dříve napsal, mám takovou hifistickou úchylku na širokopásmové reproduktory. Nikdy se nemůžu zbavit pocitu, že rozdělení zvukového spektra na dvě a více pásem zanáší do zvuku víc škody než užitku. Nejvíce je to znát právě u jednoduchých dvoupásem, kde se dělí kolem 2kHz, tedy právě tam kde je to nejvíc znát. A vesměs mi to vadí víc, než nedostatky způsobené použitím jednoho reproduktoru pracujícího v celém kmitočtovém spektru. Samozřejmě že jeden reproduktor nemůže zahrát úplně celé kmitočtové spektrum, ale běžným širokopásmovým reproduktorům stačí odpustit něco z nejhlubších basů pod cca 60Hz a pomoci jim u nejvyšších kmitočtů přídavným výškáčem. A protože ARZ668 má pověst reproduktoru, kde se nějakou šťastnou náhodou podařilo kombinovat vlastnosti širokopásmového reproduktoru s basákem, zde by i ty basy byly bez kompromisů. Když jsem proto náhodou uviděl na radioamatérském setkání v Holicích staré basáky ARZ668 za velmi rozumnou cenu, bylo rozhodnuto. Bylo to už novější provedení s klasickým gumovým závěsem, ale stále ještě se síťovaným vrchlíkem místo papírové kopulky. Následně jsem sehnal i výškáče ARV168 a když se v Obi objevily výprodejní přířezy s rozměry 60x25 a 60x30cm, začal jsem stavět. Slepit a sešroubovat přířezy nedalo moc práce, spíš potom následné tmelení a broušení spojů, které se ani tak úplně ideálně nepovedlo. Povrchová úprava je také jednoduchá - samolepicí tapetou. Výhybku jsem zvolil opět co nejjednodušší, ale používanou v době výroby těchto reproduktorů - hloubkový přímo na celé pásmo, výškový přes kondenzátor 2uF. Těch výšek se mi tam zdálo trochu moc, po experimentech s obrácením fáze jsem nakonec raději výškáč trochu přitlumil.
Za úvahu by stálo ještě mírné zmenšení "výškového" kondenzátoru a vyřazení odporů, aby se trochu utlumily přebývající výšky, ale zůstaly v původní úrovni ty úplně nejvyšší kmitočty. Nakonec už zbývalo jen vycpat bednu vatou a vymyslet držáky pro basák - ARZ668 ještě "uši" pro přišroubování neměly.

S výsledkem jsem celkem spokojený a musím říct, že se mi to zvukově líbí víc než předchozí TM280. Nedělám si samozřejmě iluze o tom, že bych stvořil nějakou objektivně dokonalou superbednu. Při exaktním měření by se určitě našlo mnoho nedostatků. Podobným způsobem se zkrátka stavěly bedny před čtyřiceti lety. Také je třeba počítat s tím, že použitý reproduktor má deklarovanou zatížitelnost jen 5W, navíc už něco pamatuje, je proto nutné s ním zacházet slušně a přiměřené jeho vlastnostem. Ale na moje ucho to zkrátka vyhovuje :-)
P.S. Když jsem výše napsal, že se mi tato jednoduchá bedna líbí víc než předchozí, neberte to prosím tak, že je určitě objektivně lepší - naopak. Ta první bedna byla poměrně slušně odladěna člověkem, který tomu rozumí, má vyrovnanou kmitočtovou charakteristiku (v mezích možností dané koncepce) a jsou vzaté v úvahu i faktory, o kterých před čtyřiceti lety nikdo ani nepřemýšlel. Tato druhá bedna je zkrátka na úrovni sedmdesátých let minulého století a kromě jiného trpí i bolestí všech reproduktorů Tesla - převýšením na středech a klesající kmitočtovou charakteristikou na basech. Výhodou tohoto staršího typu je ale to, že se tak děje vyrovnaně a naštěstí takovým způsobem, že to lze dorovnat tónovými korekcemi. Zkrátka - musí se trochu přidat na basech. Hodnocení tak berte jako čistě laické a subjektivní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peter Peter | E-mail | Web | 26. června 2016 v 21:35 | Reagovat

Existuje aj aktualizovaná a doplnená verzia spomínaného článku o tesláckych hlbokotónových reproduktoroch:
http://www.tesla-archiv.estranky.sk/clanky/clanky/hlbokotonove-reproduktory-tesla/ .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama