Únor 2016

Jednoduchá reprobedna podruhé

17. února 2016 v 13:01 Rádio
Samotná konstrukce je velejednoduchá, ale to co jsem minule napsal o použitých reproduktorech zde platí dvojnásob - asi málokomu se je podaří sehnat, protože především použité hloubkové reproduktory ARZ668 pochází ze začátku sedmdesátých let a jejich sehnání je dílem vyslovené náhody. Modernější typy použít nelze, důvod je dostatečně srozumitelně popsán ve zmíněném článku o hloubkových reproduktorech Tesla na Repromanii:
http://www.repromania.net/teorie/basove-reproduktory-tesla.php
Pro ty co jsou líní se tam podívat - první hloubkové reproduktory ARZ668 a 669 od Tesly fungovaly i na středech téměř jako širokopásma. Jejich dalšími modernizacemi se sice zlepšily některé dílčí vlastnosti, jako třeba mechanická odolnost a zatížitelnost, ale staly se z nich skutečně jen basové reproduktory, které sice mají papírově kmitočtovou charakteristiku až do 3500Hz, ale na těchto vyšších středech směrují a v ose reproduktoru mají velké převýšení - doslova vřeští. Následné typy ARN664/668 a první ARN6604/6608 s malým papírovým vrchlíkem už se hodí na dvoupásmo jen s klasickou výhybkou 12dB/okt, pro širokopásmové zapojení používané u jeho předchůdce jdou použít jen kompromisně. Nové typy s velkým papírovým vrchlíkem, tedy novější z řady 660X a následné 661X se hodí pouze a výhradně do třípásmových beden.
Jak už jsem dříve napsal, mám takovou hifistickou úchylku na širokopásmové reproduktory. Nikdy se nemůžu zbavit pocitu, že rozdělení zvukového spektra na dvě a více pásem zanáší do zvuku víc škody než užitku. Nejvíce je to znát právě u jednoduchých dvoupásem, kde se dělí kolem 2kHz, tedy právě tam kde je to nejvíc znát. A vesměs mi to vadí víc, než nedostatky způsobené použitím jednoho reproduktoru pracujícího v celém kmitočtovém spektru. Samozřejmě že jeden reproduktor nemůže zahrát úplně celé kmitočtové spektrum, ale běžným širokopásmovým reproduktorům stačí odpustit něco z nejhlubších basů pod cca 60Hz a pomoci jim u nejvyšších kmitočtů přídavným výškáčem. A protože ARZ668 má pověst reproduktoru, kde se nějakou šťastnou náhodou podařilo kombinovat vlastnosti širokopásmového reproduktoru s basákem, zde by i ty basy byly bez kompromisů. Když jsem proto náhodou uviděl na radioamatérském setkání v Holicích staré basáky ARZ668 za velmi rozumnou cenu, bylo rozhodnuto. Bylo to už novější provedení s klasickým gumovým závěsem, ale stále ještě se síťovaným vrchlíkem místo papírové kopulky. Následně jsem sehnal i výškáče ARV168 a když se v Obi objevily výprodejní přířezy s rozměry 60x25 a 60x30cm, začal jsem stavět. Slepit a sešroubovat přířezy nedalo moc práce, spíš potom následné tmelení a broušení spojů, které se ani tak úplně ideálně nepovedlo. Povrchová úprava je také jednoduchá - samolepicí tapetou. Výhybku jsem zvolil opět co nejjednodušší, ale používanou v době výroby těchto reproduktorů - hloubkový přímo na celé pásmo, výškový přes kondenzátor 2uF. Těch výšek se mi tam zdálo trochu moc, po experimentech s obrácením fáze jsem nakonec raději výškáč trochu přitlumil.
Za úvahu by stálo ještě mírné zmenšení "výškového" kondenzátoru a vyřazení odporů, aby se trochu utlumily přebývající výšky, ale zůstaly v původní úrovni ty úplně nejvyšší kmitočty. Nakonec už zbývalo jen vycpat bednu vatou a vymyslet držáky pro basák - ARZ668 ještě "uši" pro přišroubování neměly.

S výsledkem jsem celkem spokojený a musím říct, že se mi to zvukově líbí víc než předchozí TM280. Nedělám si samozřejmě iluze o tom, že bych stvořil nějakou objektivně dokonalou superbednu. Při exaktním měření by se určitě našlo mnoho nedostatků. Podobným způsobem se zkrátka stavěly bedny před čtyřiceti lety. Také je třeba počítat s tím, že použitý reproduktor má deklarovanou zatížitelnost jen 5W, navíc už něco pamatuje, je proto nutné s ním zacházet slušně a přiměřené jeho vlastnostem. Ale na moje ucho to zkrátka vyhovuje :-)
P.S. Když jsem výše napsal, že se mi tato jednoduchá bedna líbí víc než předchozí, neberte to prosím tak, že je určitě objektivně lepší - naopak. Ta první bedna byla poměrně slušně odladěna člověkem, který tomu rozumí, má vyrovnanou kmitočtovou charakteristiku (v mezích možností dané koncepce) a jsou vzaté v úvahu i faktory, o kterých před čtyřiceti lety nikdo ani nepřemýšlel. Tato druhá bedna je zkrátka na úrovni sedmdesátých let minulého století a kromě jiného trpí i bolestí všech reproduktorů Tesla - převýšením na středech a klesající kmitočtovou charakteristikou na basech. Výhodou tohoto staršího typu je ale to, že se tak děje vyrovnaně a naštěstí takovým způsobem, že to lze dorovnat tónovými korekcemi. Zkrátka - musí se trochu přidat na basech. Hodnocení tak berte jako čistě laické a subjektivní.

Jednoduchá reprobedna (poprvé)

14. února 2016 v 21:56 Rádio
Ono to vlastně jednoduše jen vypadá. O co je jednodušší samotná konstrukce, o to náročnější bude sehnat použité reproduktory, protože se jedná o typy téměř čtyřicet let staré. V tomto prvním článku z budoucí série také nehledejte přímý návod na stavbu, pouze odkazy na webové stránky, kde byl uveřejněn návod podle kterého jsem stavěl. V dalších pokračováních už návody skutečně jednoduché budou.
Svého času, tedy začátkem devadesátých let, jsem stejně jako mnozí další "hifisté domácí kutilové" postavil reprobedny podle návodu z Amatérského rádia pod názvem "Monolog". A stejně jako téměř všichni další jsem záhy zjistil, že to není k poslouchání. Přestože v návodu bylo téměř vědecké zdůvodnění konstrukce a dokonale odladěná kmitočtová charakteristika, reálný výsledek byl zoufalý. Nějaké techno by tím ještě prošlo, ale jako reprobedny pro běžný poslech rádia, kde musely zpracovat i mluvené slovo, to bylo nepoužitelné. Basovalo to pěkně, to ano, výšky cinkaly, ale to nejdůležitější mezi tím - no fuj. Středy prostě nebyly. A když byly, bylo to strašný. Postupně jsem s těmi bednami dělal nejrůznější domácí experimenty, ale nikam to nevedlo a byla to vždy jen ztráta času i peněz.
Zásadní chyby v konstrukci byly dvě - jednak v době kdy plánek vyšel se ve ValMezu celkem zásadně změnila konstrukce reproduktorů a místo použitých ARN6604 se začaly vyrábět ARN6614. Druhou potom byla vůbec použitá koncepce osmipalcového tesláckého basáku v kombinaci s výškovou kalotou. Takhle osazené dvoupásmo zkrátka nutí pracovat oba reproduktory za hranicí svých možností právě ve středním pásmu, kde je to nejvíc slyšet. To jsem ale tehdy nevěděl. Náhodně se mi dostal do ruky starší basák ARN6604 staršího provedení s malou kopulkou a výškáč ARV3604. Tak jsem zjistil, že zde je něco jinak. Tahle kombinace by s trochou sebezapření poslouchat šla. Bohužel jsem ale měl jen po jednom kusu. Zcela jistě také nebylo náhodou, že i v dřívějších návodech z 80. let se dvoupásmu s osmipalcovým basákem raději všichni vyhýbali obloukem a znásilňovali nejrůznějšími způsoby menší ARN5604.
Časem jsem tak dostal cosi jako hifistickou úchylku na širokopásma. I v těch monologových skeletech nakonec skončily širokopásmové ARO6608 s jednoduše navázanými výškami přes malý kondenzátor (dnes se tomu hrdě říká fázově lineární výhybka) a definitivně jsem tak obětoval basy za poslouchatelný zbytek, ze kterého do půl hodiny nebolela hlava.
Samozřejmě dnes není problém vyklepat ze štrozoku nějakou tu kačku a koupit si něco továrního. Jenže to by člověk zase nesměl být kutil domácí. Časem jsem tak zákonitě narazil na web www.repromania.cz a na něm na podrobně zpracovaný článek o tesláckých basácích, který mi víceméně potvrdil to co jsem už tušil:
http://www.repromania.net/teorie/basove-reproduktory-tesla.php
Že totiž u reproduktorů Tesla tak nějak neplatí, že novější je vždy lepší než to staré. I když záleží samozřejmě na úhlu pohledu a požadavcích. Navíc se na tomto webu později objevil i projekt od TheLastUnicorna pod názvem TM280:
http://www.repromania.net/forum/viewtopic.php?f=9&t=5688
A když jsem za pár stovek nakonec sehnal v inzerci staré ARS825, tedy teslácká dvoupásma obsahující právě ARN664, bylo rozhodnuto. Jejich poslechem jsem si ověřil i to co se o nich tvrdí, že jsou to bedny na kterých je špatně vlastně všechno co tam špatně udělat šlo. Takže jsem z nich bez výčitek svědomí vzal ty ARNka, zbytek potřebného materiálu pro TM280 dokoupil a vestavěl vše do monologových skeletů. Dopadlo to takhle:
Výsledek? S odstupem si myslím, že není ideální, ale také vůbec ne špatný. Především použité výšky od Monacoru jsou v provedení "dodělej doma", to je v návodu na TM280 zmíněno a zatím jsem se je ještě neodvážil rozkuchat. Potom možná bude výsledek ještě lepší. Stále je slyšet, že se jedná o dvoupásmo, ale není to zvuk takového charakteru, že by mě to vyhnalo od rádia. Kdybych měl ohodnotit výsledek školní známkou, dal bych horší dvojku. Proti původním Monologům, které jsou zralé tak na čtyřku z milosti, je to ale výrazný posun vpřed. Stavět tyto bedny cíleně asi nemá smysl, k tomu najdete na Repromanii jiné, lepší a lépe realizovatelné projekty. Ale pokud se vám doma válí neposlouchatelné Monology, chcete jejich skelety nějak rozumně využít a seženete ARN664, má to smysl, za těch pár tisíc a trochu práce to určitě stojí.