Září 2015

Malý mezigenerační porovnávací test

27. září 2015 v 18:51 Rádio
Minulé nedělní odpoledne jsem pěkné podzimní počasí využil k malému porovnávacímu testu přenosných rádií tří generací.
Tu nejstarší reprezentovaly dva kusy přijímače VEF 206. Vyráběl se v závodě VEF v Rize po celá sedmdesátá a osmdesátá léta téměř beze změn. Svého času byl u nás velmi rozšířený. Nový stál cca 1100 Kčs, což tehdy představovalo zhruba 1/3 až 1/2 čistého platu. Dva kusy proto, že jeden je v téměř původním stavu, jak jsem ho kdysi koupil v Maďarsku někdy kolem roku 1986 (kde stál proti ČSSR zhruba polovinu). Druhý byl koupený před lety v Holicích a má navíc od předchozího majitele doplněný záznějový oscilátor pro příjem SSB a CW. Později jsem ho ještě pro snadnější ladění upravil zúžením pásem. Oba VEFy mají navíc pod stupnicí podlepenou přídavnou papírovou s přesnějším cejchováním. V původním provedení má klasický rozsah dlouhých a středních vln, krátké vlny od 1.6 do 7.5 MHz bez mezer a dále rozhlasové úseky vyšších pásem až do 16m. Je to klasický superhet s jedním laděným obvodem na vstupu a jednou MF 468kHz.

Olympie ATS 803A se k nám dovážela asi od roku 1989 do roku 1993. Byl to první u nás dostupný worldreceiver s digitální stupnicí a záznějovým oscilátorem pro příjem CW a SSB. Původní cena byla přes 5000Kčs, což obnášelo přibližně jeden a půl až dva tehdejší čisté platy, později klesla na 3500Kčs. Původním výrobcem byla firma Sangean, Olympie se vyráběla licenčně v Indii. Přijímač se prodával pod mnoha dalšími značkami, například i jako Siemens. Přijímaný rozsah je od 150 kHz do 30MHz bez mezer, k tomu ještě VKV CCIR pásmo s možností stereo příjmu. Přes některé nevýhody, o kterých se zmíním, byl svého času mezi posluchači také velmi rozšířený. Technicky je to pro AM "up convertor" s vysokou první mezifrekvencí, druhým směšováním a druhou MF na 455kHz. Pro FM potom běžná MF 10,7MHz.

Posledním zástupcem nejnovější generace je nedávno z druhé ruky zakoupený Tecsun PL 660. Původně stál nový ještě loni 3500 Kč, nyní jeho cena kvůli kursu dolaru stoupla na zhruba 4400Kč. Na českém trhu se dnes prodává pod značkou Intek. Přijímaný rozsah je také od 150kHz do 30MHz, s možností příjmu CW a SSB. Dále obsahuje i VKV FM CCIR stereo tuner s možností rozšíření až na 76 - 108 MHz a také první letecké pásmo 118 - 136MHz. Základní topologie je stejná jako u Olympie - tedy pro AM opět "up convertor" s dvojím směšováním.

Pro porovnání jsem zvolil vyvýšené, rádiově čisté místo vzdálené cca půl km od nejbližší zástavby, abych vyloučil vliv elektromagnetického smogu. Na středních a dlouhých vlnách jsem použil především vestavěné feritové antény, protože Tecsun zde neumožňuje připojení externí antény a VEF jen s velkým útlumem. Na krátkých vlnách jsem porovnával příjem jak na vestavěný teleskop, tak i s polní drátovou anténou o délce asi 20m, připojovanou krokodýlkem na teleskop.

A jaké jsou výsledky?
Na středních a dlouhých vlnách je vítězem stařičký VEF 206. Díky velké feritce zachytí nejvíc stanic v nejlepší kvalitě. Kromě všech našich sv vysílačů, silnějších zahraničních, např. MR1 540kHz, DLF 756kHz nebo Bayernu 801kHz se dobře porovnávalo také prostřednictvím NDB majáků. Pardubický P 888kHz byl velmi silný, slyšitelná byla i Čáslav C na 715kHz a Náměšť LA na 514,5kHz. Zajímavé bylo, že starší Olympie s VEFkou celkem statečně držela krok, rozhlasové vysílače zachytila také, majáky byly možná o fous slabší. Olympie ale měla trochu problém se zázněji u slabších signálů, některé tak byly podkresleny pískáním. Tescun je zde jasně o třídu horší, naše vysílače sice zachytil také všechny, ale Moravské Budějovice na 1332kHz dost na hraně a u zahraničních, stejně jako u NDB majáků byl výrazně horší. Zkrátka do malé skříňky se velká feritka nevejde.
Na druhou stranu oba modernější přijímače mají velkou výhodu v širším ladicím rozsahu, s výjimkou kmitočtů těsně kolem druhé mezifrekvence poslouchají i NDB majáky.

Na krátkých vlnách se ale vše obrací. VEF je sice průměrně citlivý, ale díky nízké mezifrekvenci a jedinému laděnému obvodu před směšovačem náchylný i k zrcadlovým příjmům. Například na 49m rozhlasovém pásmu jsou tak běžné průlezy z amatérského 40m pásma a následujícího 41m rozhlasového. Po připojení drátové antény se navíc začne zahlcovat - podle mých dřívějších zkušeností snáší venkovní anténu tak do délky 5 - 10m. Druhá upravená VEFka s doplněným záznějákem umí i dobře poslouchat silnější amatérské stanice na 80m a 40m pásmu - výše samozřejmě také, ale s velkými problémy se stabilitou. Olympie ATS 803A s teleskopem funguje poměrně dobře, vestavěný záznějový oscilátor pracuje také dobře, po připojení drátové antény to ale prakticky vzdá - vstup se zahltí a ani snížení citlivosti otočným regulátorem moc nepomáhá. K nápravě potřebuje externí preselektor. S ním se změní v dobrý krátkovlnný přijímač, ale je to ladění navíc.
Suverénním vítězem na krátkých vlnách je Tecsun. Nejen že vítězí výbornou citlivostí na teleskop - hraje i stanice, o kterých další rádia nemají tušení. Přijemně dříve překvapil třeba i na 80m amatérském pásmu, kde v kvalitě R4 v podvečer přijímal na teleskop ve volné přírodě kolečko slovenských stanic, které na venkovní anténu a daleko dražší rádio nehrály o moc lépe. U vysokých kmitočtů se potom citlivost vyrovnává s Olympií, hradecký maják na 28 283 kHz hrál na obou rádiích srovnatelně. Zároveň si také Tecsun poradí i s venkovní anténou. Po snížení citlivosti na prostřední ze tři stupňů citlivosti ( DX/normal/local) se sice místy objeví nějaký zázněj nebo parazit, ale nejde o zásadní problém. V daném případě byla venkovní drátová anténa opět připojena krokodýlkem na teleskop, ale přijímač má i vstup pro externí anténu (Jack 3.5mm) aktivní na krátkých vlnách, VKV a leteckém pásmu. Oba worldreceivery mají možnost jemného doladění SSB signálu otočným knoflíkem.

Shrnutí:
Tecsun PL 660
+ výborná citlivost na KV, dobrá odolnost, výborný příjem CW a SSB signálů, FM tuner a letecké pásmo, dva stupně mf šířky pásma, mnoho užitečných funkcí, kromě budíku třeba dobíjení vložených NiMH článků, malá velikost
- horší citlivost na DV a SV, nemožnost přímého připojení venkovní antény na DV a SV, u prvních sérií (rok 2012?) neošetření anténního vstupu proti statice - riziko zničení po připojení externí antény

Olympie ATS803A
+ dnes nižší cena starších přijímačů, díky klasické montáži částečná opravitelnost i v domácích podmínkách, dobrá citlivost na SV a DV, dvě šířky pásma, FM tuner, možnost přepnutí na externí anténu při vypnutí vestavěné feritové antény na SV a DV
- špatná odolnost vstupu pro silnější signály, velká váha, některé typické závady - např. zakmitávání kontaktů ladicího knoflíku, pouze 9 předvoleb

VEF206
+snadná opravitelnost prakticky čehokoliv v domácích podmínkách, možnost sehnat v lepším i horším stavu za minimální cenu, nízký odběr proudu z baterií, výborná citlivost na vestavěnou feritovou anténu
- omezené rozsahy příjmu, absence VKV FM, absence záznějového oscilátoru, špatná odolnost vstupu po připojení venkovní antény, zrcadlové příjmy, absence digitální stupnice, vestavěná klasická spíš pouze orientační

Tecsun PL 660 je i přes některá omezení a nedostatky celkem zajímavé a kvalitní rádio. Podobně jako kdysi japonské výrobky platily za levné, ale ne příliš kvalitní, časem se propracovaly do naprosté špičky, dnes stejným procesem procházejí výrobci čínští. A dokazují, že když chtějí umí. Tecsunu budu věnovat určitě pozornost na svých stránkách.
Podobně i staré VEFky, stejně jako další známé přijímače sovětské výroby i přes své handicapy stojí dodnes za pozornost. Zázraky se od nich čekat nedají a jejich vlastnosti jsou poplatné době vzniku, na druhou stranu mají ale výhodu v jednoduché, robustní a snadno opravitelné konstrukci. Rozdíly u nich nejsou často ani tak v příjmu samotném, jako spíš v absenci moderních prvků, které se dají částečně doplnit. Proto se jim v budoucnu budu také věnovat.

Ajlan a mediální obchod se smrtí

4. září 2015 v 12:12 Politika
Celý svět oběhl tragický osud kurdské rodiny ze Sýrie, která se až na otce utopila v moři a doslova drastická fotografie mrtvého tříletého chlapce vyplaveného na pláž. Těžko by se našel člověk, kterému by to bylo lhostejné. Bohužel - lhostejné je to zřejmě médiím v jejich honbě za výdělkem a především i politikům ve snaze ovlivnit veřejné mínění. Ve většině článků je čtenářům přímo vnucována myšlenka - my jsme ti viníci, co nechtějí v Evropě tyto ubohé uprchlíky před válkou. Když na ně budeme hodní a budeme je hromadně přijímat, nebudeme se už muset dívat na vyplavené dětské mrtvolky.
Nechci nikomu vnucovat nějaký jednoznačný názor na celý problém. Pokud si ale pročtete více informačních zdrojů, zjistíte následující fakta:
1)Rodina pocházela ze syrského města Kobáni. Zde proběhly těžké boje mezi kurdskými milicemi a ISIL. V této chvíli jsou ale muslimští fanatici z města vyhnáni.
2)Rodina žila momentálně v Turecku, někde se píše o uprchlickém táboře, jinde o pronajatém bytě. V každém případě ale rodině nehrozilo žádné bezprostřední nebezpečí.
3)Rodina pravděpodobně ani netrpěla hmotnou nouzí - sestra muže žije dlouhá léta v Kanadě a rodinu finančně podporovala.
4)Rodina žádala o azyl v Kanadě, tato žádost byla kanadskými úřady zamítnuta jeko neodůvodněná.
5)Přesto všechno se pan Kurdí rozhodl zaplatit v přepočtu sto tisíc korun pašerákům, nechal naložit rodinu i sebe do malého nafukovacího člunu a po rozbouřeném moři vyplul do ráje jménem Evropa. No, nějak se to zvrtlo a názor ať si na to udělá každý sám.

A pokud jde o to přijímání a nepřijímání uprchlíků. Jak se píše na mnoha místech jinde - když se pokusíte přijet třeba do USA s tím, že ve vaší domovské zemi se vám žije špatně a chcete žít v Americe, první imigrační úředník vás otočí čelem vzad a prvním letadlem pošle zpátky odkud jste přišli. Když ilegálně překročíte hranice většiny demokratických zemí, pravděpodobně budete zatčeni, důkladně prověřováni zda nejste špioni nebo teroristé a pravděpodobně budete potrestáni. Když překročíte ilegálně hranice totalitních zemí, pravděpodobně už o vás nikdo nikdy neuslyší. Když ilegálně překročíte hranice EU, dostanete ubytování zdarma, stravu zdarma, k tomu kapesné a sociální zabezpečení. No bodejť by se sem potom nehrnuli horem dolem.

Dodatek: Myslím že víc než trefně se k této kauze hodí pár citátů o propagandě:
-Propaganda je záměrné ovlivňování a řízení myšlení a postojů k zamýšlenému cíli, která se uskutečňuje úpravou formulací i faktů, využitím psychických automatismů v myšlení i emocionálních vlivů, které umožňují přijetí idejí i postojů bez rozumové kontroly.
-Chcete-li co nejrychleji vytvořit v lidu obecné přesvědčení o nutnosti nějakého postupu, musí být (propaganda) vypočítána spíše na city a nesmí připustit aby se jejím obsahem lidé zabývali rozumově. V masové propagandě bývají nejúčinnější jednoduchá tvrzení, prostá argumentů.
Hemelík, Marek: De Propagando

Hobby rádia

3. září 2015 v 16:17 Rádio
Z našeho éteru známe dva druhy stanic. První jsou veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu. Druhé jsou stanice soukromé, přesněji řečeno komerční, provozované především za účelem finančního zisku. V zahraničí ale existují i další, u nás neznámé, ale především na krátkých vlnách slyšitelné. Vesměs jde o stanice které provozují nadšenci, kteří mají rozhlasové vysílání jako koníček. Připraví si program podle vlastního výběru a poté se musí nějakým způsobem dostat do éteru.
Jednou takovou skupinou, která je poslední dobou stále aktivnější, jsou rádia která by se dala označit jako "hobby rádia". Pro své vysílání, většinou víkendové, si pronajímají profesionální krátkovlnné vysílače. Jejich vysílání je tak legální.


The Mighty KBC radio - Transport radio je asi nejsílnější z těchto stanic. Vysílá vždy v sobotu a neděli přes den na kmitočtu 6095kHz z vysílače Nauen výkonem 100kW. Je tak výborně slyšitelné i na nejobyčejnější krátkovlnná rádia a teleskopickou anténu. Podrobnosti jsou na adrese www.kbcradio.eu

Další tradiční stanicí je Channel292.
Vysílá společně s R. Geronimo na kmitočtu 6070kHz z vysílače Rohrbach výkonem 10kW. Internetová adresa - www.channel292.de

Dále zde máme skupinu kmitočtů, o které se dělí větší počet různých rádií. Jedná se o stanice Radio Gloria International, Radio Mi Amigo, Hamburger Lokal Radio, MV Baltic Radio, European Music Radio.
Další informace jsou na adresách www.hamburger-lokalradio.net, www.mvbalticradio.de, www.radiomiamigo.es, www.europeanmusicradio.com.
Na těchto kmitočtech také můžeme slyšet i stanice Deutsches radio 700, DP07Seewetterbericht, Radio Slovakia International, Welle 370. Kmitočty a vysílače jsou následující:
7265kHz 1kW Bremen
9485kHz 1kW Bremen
6005kHz 1kW Kall-Krekel
7310kHz 1kW Kall-Krekel
9560kHz 20kW/1kW Kall-Krekel
6140kHz 100kW Moosbrun
Rozvrh vysílání je poměrně nepravidelný a často se mění, jednodušší je proto zmíněné kmitočty prostě pravidelně sledovat. Podrobnosti o rozvrhu časů a kmitočtů se dají nalézt na zmíněných webových stránkách, nebo na této adrese: http://www.short-wave.info
Na zmíněných kmitočtech je možné slyšet i další stanice z jiných vysíllačů.
V tomto článku použil i informace z e-mailové konference Československého DX klubu.