DX camp Krušné hory

3. července 2015 v 16:05 |  Rádio
Minulý týden byl v Krušných horách DX camp. Přestože jsem na jeho termín měl požádáno o dovolenou, do poslední chvíle nebylo jisté, zda se tam vůbec dostanu. Naštěstí se mi podařilo doslova urvat v práci pár dní volna a tak jsem se nakonec alespoň na čtyři dny mohl zůčastnit.
Pro neznalé alespoň pár slov na vysvětlenou - DX camp je tradiční název pro akci, která by se česky dala nazvat jako "sraz rádiových posluchačů". Vybírají se místa, která jsou pro daný účel vhodná, tedy většinou na horách, s minimálním rádiovým rušením a s možností postavit antény.



Sám jsem tento DX camp pojal spíš odpočinkově, bez snahy o nějaké maximální výsledky. Poslechové pracoviště je na dalším obrázku:


Hlavním přijímačem byl tradiční KV transceiver Alinco DX70. Dále jsem v polních podmínkách vyzkoušel i nedávno zakoupený Tecsun PL660. Přestože jde o worldreceiver téměř kapesních rozměrů a je nutné předem počítat s tím že se nemůže rovnat poloprofesionálním přijímačům s pětkrát vyšší cenou, musím říct že docela příjemně překvapil a do budoucna bude následovat podrobnější recenze. Na VKV pásma jsem měl dva ruční scannery a Baofenga, ty jsem ale bral spíš jen jako doplněk.


Jako hlavní AM anténu jsem natáhl 40m drát s anténním transformátorem a 25 m koaxiálem. Poměrně podrobně jsem tuto drátovku porovnával se starší doma vyrobenou kopií antény KAA1000, kterou popisuji na svých stránkách.


Výsledky v čistém, nerušeném prostředí jsou velmi zajímavé. Na krátkých vlnách měla drátovka zřetelně navrch a pokud jde o sílu místních středovlnných signálů (Dechovka, Č Impuls, Čro) tak také. Překvapení ale přišlo se soumrakem. Na KAA1000 byly slabě slyšet vzdálené středovlnné stanice, o kterých na drátovce nebylo ani slechu! V noci se potom výsledky opět vyrovnaly. K tomu je třeba dodat, že anténa KAA1000 nebyla umístěna zrovna optimálně a při montáži na stožárek by byly výsledky asi ještě lepší. Dále jsem ještě porovnával spirálovou anténu s jednotranzistorovým předzesilovačem, která ale byla při přímém porovnání proti KAA1000 horší. V minulosti se však stejný zesilovač s 1.5m dlouhým prutem osvědčil jako pokusná autoanténa a idea "aktivního anténního transformátoru" ještě stojí za další pokusy.

Hitem mezi ostatními posluchači na klasických pásmech je aktivní smyčková širokopásmová anténa podle LZ1AQ. Zde se sešly dvě a v obou případech s nimi byli majitelé maximálně spokojeni. Podrobnější recenzi si můžete přečíst na stránkách OK1ZOO. Bohužel už nedošlo k přímému porovnání s mou domorobo širokopásmovou smyčkou se symetrickým dvoutranzistorovým zesilovačem, snad příště.


Dalším fenoménem jsou stále více se rozmáhající SDR (Softwarově Definovaná Rádia). Na našince, zvyklého na klasický přijímač a kroucení knoflíky sice působí nezvykle, ale ti co kouzlu SDR propadli, na ně nedají dopustit. Měl jsem alespoň příležitost si vše na kolegově vybavení podrobně osahat a vyzkoušet. Je to přinejmenším velmi zajímavé a poslech se tím dostává doslova do jiné dimenze. Odrazující je snad jen cena kvalitních SDR přijímačů.



A nyní i o něčem jiném než o rádiu. Samotné Krušné hory mě znovu příjemně překvapily. Především mimo sezónu je to celkem fajn místo k odpočinku, nejen s přijatelnými cenami, ale i s možností relativně svobodného a bezproblémového existování. Na rozdíl od Krkonoš nebo Šumavy, které už komercionalizace změnila do podoby "mlejnku na peníze" a kde si turista připadá už spíš ani ne jako "oslíček otřes se" ale spíš jako hadr k vyždímání, tady nemusíte při příjezdu napřed studovat všemožné návštěvní řády, místní vyhlášky a nařízení, neustále přemýšlet za co všechno se musí platit, kde vůbec můžete nebo nemůžete šlápnout a kam zaparkovat, za co všechno hrozí tučná pokuta. Zkrátka pohoda.

Co už nebylo úplně v pohodě byla cesta, nevím proč jsem dostal ten blbý nápad projet to přes Prahu na chomutovskou rychlostní silnici. Samozřejmě jako správný venkovský balík jsem zabloudil a skončil v tom nejhorším centru Prahy, kde jsem to poněkud nezvládal a začal zmatkovat. Nevím pořádně ani kudy jsem vlastně jel a co všechno jsem se tam navyváděl. Tímto se upřímně omlouvám všem Pražákům, které jsem přitom zdržel, vyděsil, omezil, ohrozil, naštval, atd. a děkuji všem, kteří mi jakýmkoli způsobem pomohli. Naštěstí se nakonec objevily cedule na Ústí nad Labem a se zdravou kůží, nenabouraným autem, zbytečně najetými asi šedesáti km a lehčím psychickým šokem jsem se z té velkoměstské divočiny vymotal ven.

Na zpáteční cestě jsem se už raději Praze vyhnou obloukem. Zajímavým místem k zastávce byl Panenský Týnec.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama