Propaganda

5. března 2015 v 17:10 |  Politika
Propaganda - téma o kterém se (ne)mluví? Vnímáme ji jako cosi špatného, nevhodného, lživého, nemorálního, podvodného, manipulativního. Přitom se s ní setkáváme denně, často si to ani neuvědomujeme.
Psychologové říkají, že každý člověk se v podstatě skládá ze tří osobností. První osobnost je ta, kterou vidí okolí. Druhá osobnost je ta, kterou skutečně jsme. A třetí osobnost je ta, kterou sami předkládáme svému okolí se snahou, aby nás tak ostatní vnímali. Každá z těch osobností je samozřejmě trochu jiná. V podstatě každý je tak menším či větším propagandistou, často aniž si to třeba uvědomuje. Především pokud je ta třetí osobnost s ostatními ve viditelném rozporu, okolí časem zjistí že zde něco není v pořádku. Dotyčný je potom okolím vnímán jako, slušně řečeno, poněkud nedůvěryhodný. A to nemluvím o další, vyšší úrovni, kdy dotyčný se snaží se svým okolím přímo manipulovat.
Podobně je to i ve velkém, tedy ve státním rozměru. Ti kterým je už přes čtyřicet ještě pamatují poměry v dnes už trochu pozapomenutém socialismu, dodnes právem předkládaném jako příklad společnosti doslova prolezlé propagandou. Veškeré zprávy byly pečlivě připravené a naaranžované tak, aby působily žádoucím způsobem. Většina lidí si sice přečetla noviny, vyslechla rozhlasové zpravodajství a podívala se na televizní zprávy, poté si ale naladila na rádiu některou ze "západních" rozhlasových stanic a poslechla názory z "druhé strany". Nevím jak to bylo u ostatních, ale mě bylo celkem jasné, že to co slyším z těchto zdrojů není nějaký zázračný hlas svobody, ale - propaganda z druhé strany. A ta reálná pravda bývá asi tak někde uprostřed. A tak se u mnoha lidí, mě nevyjímaje, vyvinula schopnost nazývaná "čtení mezi řádky".
Po "sametu" mnoho lidí podlehlo představě, že takové věci jako je propaganda jsou už jednou pro vždy za námi - nežijeme přece v totalitě, ale ve svobodné společnosti. Tak nějak pozapoměli, že i ta svoboda je "vocaď - pocaď" a za pár let to s ní nebude zase až tak žhavé.
Uteklo čtvrt století a u zpravodajství se mi opět začínají ježit chlupy po těle. Opět mívám večer u (nejen) televizních zpráv ten samý pocit, jako před třemi desetiletími. A tak se opět snažím číst mezi řádky a hledat i jiné informace než oficiální. Ne že bych automaticky vše co slyším považoval za propagandistickou lež nebo pramen pravdy. Tak naivní jsem nebyl kdysi a nejsem ani dnes. Někteří lidé mají asi potřebu vidět svět černobíle, dělit ho na dobro a zlo, pravdu a lež. Já mezi ně nepatřím. Osobně mám pocit, že propaganda zase tak moc nefunguje. Tuším že snad pan Churchill kdysi prohlásil, že je možné obelhat hodně lidí na krátkou dobu, nebo málo lidí na dlouhou dobu. Ale nikdy ne všechny lidi napořád. Propaganda tak často spíš než k výrobě veřejného mínění na zakázku slouží k výrobě "potěmkinovských vesniček", což si politici nejspíš ani neuvědomují - nebo nechtějí uvědomit. Navíc se dnešní propaganda často primitivně smrskává do té Goebbelsovské věty "tisíckrát zopakovaná lež se stane pravdou". Tak bývá lehce odhalitelná i pro většinu běžných lidí, kteří potom výplody našich politiků vnímají podobně jako v soukromí žvanění notorických lhářů a manipulátorů. A dostáváme se do podobné situace jako v osmdesátých letech - ze médií a sdělovacích prostředků se sice valí oficiální propaganda dle zadání, politici jsou spokojení, ale reálné veřejné mínění je někde úplně jinde.
Pokud si chcete přečíst něco skutečně zajímavého a nadčasového na téma "propaganda", doporučuji následující:
http://nb.vse.cz/kfil/elogos/ethics/hemelik_marek_prop.pdf
Je toho sice přes třicet stran čtení nad kterým se musí i trochu přemýšlet, ale na příští televizní zpravodajství se potom určitě budete dívat trochu jináma očima.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama