Leden 2014

Důchodová reforma podruhé

27. ledna 2014 v 11:42 Politika
Důchodová reforma podruhé, aneb - co mi nikdo nevysvětlil.
Nejrůznější důchodové reformy jsou evergreenem posledních patnácti let. Je jasné, že důchodců postupně přibývá, pracujících lidí ubývá a tím se zvyšuje objem peněz vyplacených na důchody a snižuje objem peněz vybraných na "sociálním pojištění". Když se to vezme selským rozumem - je potřeba tu nerovnováhu nějak zvrátit, tedy zvýšit objem vybraných peněz nebo snížit vyplácené důchody. Na tom není nic složitého ani nepochopitelného.
Nepochopitelné ovšem je, jak s tím nakládají nejrůznější vlády od poloviny devadesátých let. Jediným a zatím i posledním smysluplným počinem bylo zavedení penzijního připojištění. Tento logický a užitečný krok začíná ovšem dnes mít problémy, které zmíním někdy příště. Vrátíme se ale k dalším krokům, mimo nesmyslného převádění důchodového pojištění "do soukroma" je dalším velmi "populárním" krokem posouvání věku odchodu do důchodu. Zdánlivě to má logiku. Posuneme odchod do důchodu o několik let, lidé budou déle pracovat a méně budou v důchodu, vyvážení příjmů a výdajů se posune do plusu. Krásná představa.
Jenže jako každá představa má jeden háček, nebo spíš pořádný hák. Vše by fungovalo podle předpokladů jen za podmínky že všichni ti lidé budou skutečně místo důchodu pracovat. A to je kámen úrazu - v této zemi je v současné době okolo 600 000 nezaměstnaných. Ve věkové kategorii nad 55 let se nezaměstnanost dokonce pohybuje kolem 50%. Takže co se stane při prodloužení věku odchodu do důchodu? Z důchodového účtu se skutečně něco ušetří. Ovšem lidé se jen papírově přesunou z kolonky "důchodce" do kolonky "dlouhodobě nezaměstnaný" případně rovnou "nezaměstnantelný". A opět bude placený státem, pouze z jiné hromádky peněz.
Také doba dožití se sice prodlužuje, ale to neznamená že lidé kolem šedesátky jsou zdravější, čilejší a schopní víc pracovat než před lety. Naopak - zdravodní problémy které generace našich dědů měly někdy kolem sedmdesátky, otcové v předdůchodovém věku, naše generace má už po čtyřicítce. Mnoho lidí je po padesátce doslova zdravotně vyřízených. Další nezanedbatelná část lidí proto skončí v invalidním důchodu.
Kuriózní je, že se na tom podílel i současný premiér - nepremiér Rusnok. Svého času ministr financí v jedné sociálně demokratické vládě. V té době proběhla reforma důchodového systému spojená s posunem věku odchodu do důchodu. Pan Rusnok se tehdy uvolil k internetové diskuzi s občany, kde jsem se ho na tento problém zeptal. Odpovědí mi bylo pár obecných frází.....
To celé má ještě jeden aspekt - tím je současný systém vyplácení důchodů. Na důchod má totiž nárok každý, kdo dosáhne důchodového věku. Bez ohledu na to, zda pracuje nebo ne. To co napíšu bude pro mnoho lidí nepopulární, ale je to doslova tunel na důchodové peníze. Je nutné především zrušit souběh vyplácení důchodu a platu - kdo pracuje na plný úvazek, osm hodin denně, nepotřebuje důchod a neměl by mít právo důchod dostávat. Jenže to by se hráblo do peněz spoustě lidí s vysokými příjmy, na lukrativních postech. Kolik poslanců a senátorů je v důchodovém věku, berou poslanecký plat a k tomu i příslušně vysoký starobní důchod?????
O čem by také bylo velmi vhodné přemýšlet je systém podobný jako u invalidních důchodů, kdy by byl i starobní důchod vyplácen v omezené výši a člověk by k tomu vykonával nenáročné povolání s omezenou pracovní dobou. Zkrátka - člověk zpravidla není stále zdravý, silný a výkonný, až se náhle dožije důchodu a stane se z něj troska. Ten přechod je postupný. A tomu je třeba se přizpůsobit.