Éter bez hranic 2018 a další

11. června 2018 v 6:34 |  Rádio
Květen bývá dobou zajímavých CBčkářských akcí a jednou z těch tradičních a oblíbených je Éter bez hranic. Zde v Podorlicku je s portejblovým vysíláním trochu problém. Není zde totiž mnoho kót, kam se dá bez problémů dojet autem a utábořit se, a kde by ještě zároveň bylo rádiově čisto. Loni jsem vysílal od rozhledny na Vrbici (450m, JO80CC), výsledky jsou také zde na blogu. Letos jsem chtěl zkusit vyšší kótu. Šerlich jako tradičně obsadil Tomáš Sruby, Polom zase Furgoni. A tak jsem nakonec vysílal od Prázovy boudy (700m, JO80DH). A to přímo z parkoviště před chalupami.


Zkusil jsem i porovnat dvě portejblové antény, jednak už zde notoricky známý 4m vojenský prut s anténním tunerem, instalovaný přímo na autě, druhak klasickou GP anténu na stožárku. Výsledek je zajímavý - na vysílání není mezi oběma anténami zásadní rozdíl. První anténu ale zvýhodňuje rychlost a snadnost instalace. Pro příjem anténa GP zvítězila, to ale spíš souvisí se sice slabým, ale pozorovatelným místním rušením. Možná od trafačky, možná od spotřební elektroniky v okolních chalupách.

A co bylo slyšet tentokrát?

-Exp. Korbel p. Kumburk JO70RL 59
-Karel Praha p. Daňkův Vrch JO70RQ 58
-Petr Žiželice p. Vysoká u K.Hory JN79OW 57
-Čáryfuk p. Kamenec JO70QQ 57
-Láďa Smiřice JO70WH 58
-Robert Křelina JO70PK 56
-Sasan Horní Sakury 33
-Vláďa 3dvory p. Slavětín JN79LN 57
-Exp. Adam84 p. Bouřňák JO60UQ 46
-CL95 p. Pramenáč JO60UQ 56
-Vlasta Ostrov p. Hoblovna 57
-Franta Velešov 57
-Exp. Furgon p. Polom JO80FF 59+
-Ali Třebechovice p. U Borovice JO70QP 57
-Exp. Dráčik p. Kamenný vrch JN89QO 46


Co nebylo slyšet ani náznakem, byla Šumava. Dílem to bylo možná momentálními podmínkami, dílem možná i (zdánlivě) slabým místním rušením. Ono takové impulsní sršení má tu negativní vlastnost, že sice samo na S-metru ukáže téměř zanedbatelné 1S, ale dokáže znehodnotit i podstatně silnější signály. Možná proto nebyly ve výpisu až na jednu výjimku signály pod S5. Ale mohlo to být skutečně i tím, že to na Šumavu prostě nechodilo. S moravsko-slovenským pomezím na dané kótě nelze moc počítat, až na výjimku s exp. Dráčik. Příště to možná zkusím místo z parkoviště z odbočky lesní cesty na vrcholku kóty, kde je to navíc kus dál od obydlí a VN trafačky.

V následujícím, prvním červnovém víkendu se sešly další dvě akce - PMR štafeta a CB rozhlednové kolečko. Přihlášku na ně se mi podařilo zdatně "zaspat", proto jsem sledoval pouze provoz na pásmu. Na PMR kolečko v sobotním podvečeru bylo přihlášeno přes 90 stanic, proto jsem si od toho dost sliboval a vyjel alespoň na rozhlednu na Vrbici. V paměti mám ještě například spojení 2xPMR na Klínovec z dnes už neexistujícího posedu kousek za Vrbicí.... Ale tentokrát to přes množství PMR stanic nebyla žádná sláva.

-Expedice Adam p. Bóika JN70VU 5
- ? p. Kozákov 1-2
-Robert Křelina p. Veliš JO70PK 3
- ? p. Kunětická Hora 1-2
-Vlasta Ostrov p. Hoblovna 4

A to není výsledek pravděpodobně o moc lepší, než kdybych poslouchal doma. Tak uvidíme za rok....
 

Vaše násilí - Naše násilí

6. června 2018 v 12:38 |  Politika
Kontroverzní divadlo s tímto názvem hýbe veřejným míněním. Netroufám si ho definitivně hodnotit, neviděl jsem ho a zmínky v médiích můžou být poněkud zavádějící. Mám ale pocit, že podobné "divadlo" bych asi také nestrávil. Jen název bych asi pozměnil na "Naše svoboda - Vaše svoboda".
Je jasné, že něco takového se mnoha lidem, s velkou pravděpodobností většině, možná velké většině lidí, vůbec líbit nebude a mě nejspíš také ne. Jen si myslím, že reakce ze strany "Slušných lidí" a občanských aktivistů byla přinejmenším přehnaná, zbytečná a stejně kontrovezní jako hra samotná. Proč?
Hra samotná se uskutečnila v uzavřeném divadelním sále. Každý kdo do sálu na tuto hru šel, nejspíš alespoň tušil o co půjde. Pokud náhodou netušil a shledal hru jako urážlivou a nesledovatelnou, mohl v poklidu odejít. Nikdo nikomu nic nevnucoval. Prostě - chceš vidět- můžeš, nechceš - nemusíš. Proto nebyl k protestům jakýkoli důvod.
Mnohem víc mi vadí a jako podstatně kontroverznější vidím nejrůznější pouliční hapeningy a demonstrace, které svůj názor, pro převážnou většinu obyvatel také třeba těžko přijatelný a pochopitelný, veřejně vnucují. A ještě se při tom nechávají podporovat všemi možnými médii, takže se na to musíte dívat, i když se takové akci fyzicky vyhnete obloukem.

A potom je ještě další, také kontroverzní "úhel pohledu". Jak se zdá, velmi podstatně záleží na tom, jakou "ideologii" dané "umění" podporuje, zastupuje nebo vyznává. Při trochu zjednodušeném pohledu nelze nevidět, že svět se v zásadě dělí na dvě skupiny. Novodobým euroestablishmentem a většinou médií milované, podporované a chráněné "multikulturní sluníčkáře" a na opačném pólu nenáviděné, pomlouvané a zavrhované "rasistické xenofoby". Pokud svým uměním budete podporovat první skupinu, svět je váš, cokoliv uděláte je přece chráněná svoboda uměleckého projevu. Pokud se náhodou odvážíte podpořit tu nesprávnou druhou skupinu, svoboda uměleckého projevu se na vás nevztahuje, establishment se postaví proti vám v neskutečném mediálním výplachu. Stačí si vzpomenout třeba na causu Ortel. A v případě zmíněné divadelní hry nezbývá než konstatovat, že první skupině se v zásadě nestalo nic víc, než že dostala s plnou parádou ochutnat vlastní "medicínu".

Farun Walter

19. května 2018 v 20:49 |  Rádio
Pod možná trochu záhadným názvem "Farun" se prodávají CB antény od pravděpodobně polského výrobce. Walter je potom anténa s magnetickou patou o délce zářiče 1.6m. Je to jedno z nejdelších nabízených provedení. Antény se u nás prodávají přes distributora TME. Hlavní výhodou je přijatelná cena okolo 400Kč.

https://www.tme.eu/cz/details/frn.ant.m21/automobilove-anteny-cb/farun/jba-2936-walter/

Anténu si pořídil na portejblování kolega a zaujala mne dobrou účinností, nakonce vzhledem k délce není divu. Objednal jsem si ji také. Samotná anténa, skládající se ze zářiče a patní cívky, byla v naprostém pořádku. Spodní část cívky je opatřena PL konektorem přes který se dá nasadit do jiného antenního držáku opatřeného PL zásuvkou. Horší už to bylo s magnetickou patou antény a zde se nízká cena projevila. Byla totiž v provedení "dodělej doma".


Po odšroubování vnější matice na PL zásuvce se uvolní plastový horní kryt. Nejen že držák zásuvky měl volné šroubky, ale i samotný magnet byl špatně přilepený k podstavci, Po prvním vyzkoušení na autě při sundávání antény upadl a důsledkem byl rýpanec na střeše auta. Ne, dva flíčky jakéhosi pofidérního lepidla ho na hladkém a špatně odmaštěném plechu podstavce nemohly dlouhodobě udržet. Takže lepidlo na feritovém magnetu bylo nutné obrousit, podstavec zdrsnit, odmastit a magnet k němu znovu důkladně přilepit po celé ploše. Ani samotný magnet se mi nezdá příliš silný, možná je to i následek předchozí manipulace, v kombinaci s průměrem podstavce 125mm a délkou antény celkem 1.7m mám obavu že při vyšší rychlosti, prudším manévru nebo škrtnutí prutem třeba o větev by ze střechy auta anténa uletěla.

Anténu jsem si ovšem nepořizoval pro vysílání za jízdy, ale pro portejblování. Proto mi tento nedostratek zásadně nevadí. Naopak pro vysílání z portejblu je velmi vhodná - nejlepší anténa je totiž taková, která je rychle postavená a stejně rychle sbalená. A v tomto případě ji stačí jen vytáhnout z kufru a postavit na střechu.


První zkoušky v praxi ukázaly, že anténa funguje dobře a ani spojení přes 100km nejsou nemožná. Anténu jsem zkoušel od vrbické rozhledny a dalších míst okolo Vrbice, z nadmořské výšky okolo 450m. Délka zářiče téměř 1.7m sice ještě není plná čtvrtvlna, ale už se ji začíná přibližovat. Přímé porovnání jsem potom udělal s mou oblíbenou "portejblkovkou" ze 4m dlouhého vojenského prutu přizpůsobeného tunerem z R109.


Většina stanic udávala lepší signál z vojenského prutu, zpravidla o 1S. Až na dvě výjimky, kde byla síla signálu stejná. Udělal jsem ještě jeden pokus - na internetových fórech se rozvířila diskuse o rozdílu v účinnosti mezi anténami na magnetické patě a pevně vestavěnými. Když už jsem měl magnetickou patu rozebranou, přidal jsem ještě kablík se zdířkou vyvedený z její "země" a k němu zkoušel připojovat protiváhy. Ke zlepšení signálu ale nedošlo, naopak většinou nepatrně poklesl. Vazba kapacitou kabelu na karosérii auta je zřejmě pro daný účel dostatečná.

V zásadě se tak dá říct, že anténa Farun Walter i přes zmíněné výhrady splnila očekávání. Pro použití za jízdy bych ovšem samotnou anténu nahradil nějakým krátkým zářičem s délkou pod 1m a pro trvalé použití bych anténu "na magnetu" z důvodu bezpečnosti nepoužíval vůbec.

+ nízká cena
+ dobrá účinnost samotné antény
- odbytá montáž magnetické paty
- slabý magnet
 


My o vlcích - a vlci za humny

12. května 2018 v 21:11 |  Politika
Ruská motorkářská skupina "Noční vlci" navštívila naši zemi začátkem května. Důvodem bylo údajně uctění památky padlých sovětských vojáků z druhé světové války. Ať už si o této motorkářské skupině a pravém důvodu jejich cesty, stejně jako následných historických souvislostech, myslí kdokoliv cokoliv, zkusme se držet faktů. Nikdo z "Nočních vlků" se nijak neprovinil proti českým zákonům ani obecné slušnosti. Zkrátka normálně přijeli do Česka, splnili to co deklarovali jako účel své cesty a zase normálně a bez jakýchkoli problémů odjeli. Zato naši politici, nejrůznější aktivisté i média si nenechali ujít příležitost k důkazu, že jsme asi opravdu národ buranů.

Nejrůznějších hrobů sovětských vojáků, zemřelých na konci druhé světové války je u nás mnoho. Povinné kladení věnců na jejich hroby ještě mnozí pamatujeme ze socialistických dob. U nás se přitom neoficiálně povídalo o tom, že ti sovětští vojáci, co leží na našem hřbitově, vůbec nepadli v boji, ale spadli opilí pod pás jedoucího tanku. Nevím, já u toho nebyl, třeba to byla jen pomluva. Ale ať to bylo jakkoliv, nic to nemění na jejich tragické smrti v samém závěru války. Stejně tak vojáci na Olšanských hřbitovech. Nikdo z nich nechtěl určitě zemřít hrdinsku smrtí, zkrátka to byli obyčejní lidé, kteří dostali povolávací rozkaz do armády, uniformu a samopal, aby poté několik let bojovali a nakonec nešťastně zemřeli doslova v poslední den. Pokud kdokoliv má potřebu uctít jejich památku, budiž mu to umožněno, pokud ne, ať ctí právo těch druhých tak učinit.

Zkusme se na to podívat z jiného úhlu. Představte si, že půjdete v den výročí úmrtí třeba vašeho pradědečka dát kytici a svíčku na jeho hrob. A přitom budou vedle vás stát sousedé, a hádat se. Jeden bude tvrdit, že to byl slušný a poctivý člověk, druhý zase že to s ním nebyla žádná sláva, a navíc si vydělával na živobytí prací v továrně, kterou vlastnil jistý profláknutý fabrikant, zloděj a vydřiduch. Divná představa? Bylo by to směšné, nedůstojné a trapné. A tak až příště přijedou oni ruští "Noční vlci", nechte je v klidu dojet na Olšanské hřbitovy nebo jiné pietní místo, položit tam kytice a věnce a zase v klidu odjet. Bez televizních kamer, novinářských fotoaparátů, bez politických prezentací, demonstrací a hádek. Pokud je skutečným smyslem jejich cesty uctění památky padlých sovětských vojáků, bude vše v pořádku. A pokud je skutečným smyslem jejich cesty politická provokace, za dva - tři roky bez mediální odezvy sem přestanou jezdit. A navíc - i někteří naši občané dnes jezdí do Ruska třeba navštívit hroby padlých československých legionářů z konce první světové války. A není žádným tajemstvím, že mnozí Rusové z takových návštěv a vůbec ze samotného působení našich legií v tehdejším Rusku evidentně moc nadšení nejsou. Ale že by tam někdo z nich dělal takové komedie?

A potom tu máme ještě další vlky. Skutečné vlčí smečky, například na Broumovsku. Vlk je dnes zkrátka chráněné a dá se říct i protěžované zvíře. Pokud by ho někdo zastřelil, má strašný průšvih. Na druhou stranu takové ovce, těch může vlk zakousnout a potrhat třeba tisíc, nic se neděje. Přijde mi to velmi zvláštní, že vlčí život je přísně chráněný a ovčí život neznamená skoro nic.

S vlky je ale jeden velký problém. Už z dob, kdy zde byl "temný středověk" a lidé se v běžném životě vesměs chovali racionálně, protože magoři se tehdy zpravidla dlouhého věku nedožívali, je vlk známý jako nebezpečné škodné zvíře. A byl tvrdě pronásledován. A to zde bylo daleko méně lidí než dnes a nejspíš i daleko více odlehlých míst a hlubokých lesů, kde mohli vlci celkem nerušeně žít bez toho že by s lidmi přišli do styku. Zato dnes tady máme hustotu osídlení tuším kolem 200 obyvatel na kilometr čtverečný (poznámka - dodatečně jsem zjistil že průměrná hustota osídlení ČR je 133 osob na km čtverečný) a i když jste někde v lese, nejpozději po třech kilometrech narazíte na vesnici nebo alespoň silnici. S výjimkou pár míst někde na Šumavě nebo na moravsko - slovenském pomezí zde pro vlčí smečky zkrátka není dnes místo. Ale zkuste to vysvětlit fanatickým ekologickým aktivistům, co vám budou vysvětlovat že přítomnost vlků je tady vlastně úplně normální, že jsou neškodní, lidem nikdy neublíží a pastvinu pro ovce si máte zabezpečit plotem. Alespoň tři metry vysokým, aby ho vlk nepřeskočil, půl metru zakopaným v zemi, aby ho vlk nepodhrabal, a z pořádného pletiva, aby ho vlk neprokousal. A potom se ti ekologičtí aktivisté seberou a odjedou zpátky do Prahy. Domorodče, poraď si jak umíš. Když budeš mít problém, který jsi doteď neměl, je to tvůj problém a řeš si ho na svoje náklady. Hlavně nesmíš vlkovi zkřivit ani chloupek na hřbetě, vždyť vraždit ovce po desítkách je jeho přirozený instinkt a ty jsi ten, co se tomu neumí přizpůsobit..... Nenapadá vás nic? Paralely mezi ekologickými aktivisty podporujícími vlky a "neziskovými organizacemi" podporujícícími nelegální imigraci se přímo nabízí........

A tak bych to pro dnešek zakončil nějakým stručným a úderným heslem, po vzoru fejetonů paní Haliny:

Praha nebo Brusel, všechno stejnej průser!

DAB Lingo

30. dubna 2018 v 19:18 |  Rádio
Začátkem roku 2014 jsem si pořídil první přijímač, schopný příjmu digitálního rozhlasu DAB. Bylo to "kapesní" Lingo. Bohužel se záhy ukázalo, že zrovna tohle nebyl nejlepší nápad. Hlavní problém - nejbližší vysílač na Černé Hoře v Krkonoších s udávaným výkonem 1kW je téměř 70km daleko vzdušnou čarou a tak signál zrovna nepřekypuje silou. V reálu DAB rozhlas hraje jen na vrcholcích kopců a místech s přímým výhledem na vysílač. Dokonce i doma je na Lingu s DAB signálem problém. Bohužel, ani po čtyřech letech se na tom nic nezlepšilo a navíc se ještě zhoršila nabídka stanic v DAB multiplexu.

Naštěstí Lingo umí i běžný FM rozhlas a tak má jako kapesní rádio využití alespoň zde. Především ho nosím na cestách do práce a zpět, ale ani na delších výletech se neztratí. A tak po čtyřech letech poměrně častého používání došlo k tomu, čeho jsem se obával už od začátku - začal slábnout vestavěný akumulátor.


Zatím nejde o kritický problém, akumulátor jde normálně nabít, ale už zhruba po půlhodině ukazatel nabití klesne o jednu čárku a za další asi hodinu o další. Původně akumulátor držel kapacitu na "třech čárkách" až zhruba do 2/3 - 3/4 vybití, potom přišel poměrně rychlý konec. Nyní je tedy zanedlouho na "jedné čárce" a ke konci, kdy nesvítí žádná, rádio ještě hraje, ale při stisku libovolného tlačítka a po něm následujícím rozsvícení displeje vypne. Zajímavé je, že stačí cca půl minuty počkat a poté jde Lingo znovu zapnout. Celková doba hraní je tak asi poloviční proti původnímu stavu. Nejde zatím o kritický problém, rádio se ještě dá normálně používat. Stejně mi to ale nedalo, abych se nepodíval, co se s tím dá dělat. Rozhodně se mi nechce jinak plně funkční rádio vyhazovat jen kvůli vadnému akumulátoru. Po "rozlousknutí" to vypadá následovně:


Použitý akumulátor je typu Li-Pol s označením "ELP-803040" a s udávanou kapacitou 1000mAh. Řešení se do budoucna nabízí v zásadě tři:
1)Výměna akumulátoru za nový. Tento typ není zrovna masově rozšířený, ale v nabídce se začíná objevovat za cenu mezi 150 - 200Kč. A to by šlo. Jen mě překvapuje, že na obrázcích v e-shopech mívá jen dva vývody, zatímco ten v rádiu má ještě třetí, zřejmě kontrolní. A dá se předpokládat, že bez něj nebude fungovat nabíjení. Možná je to ale jen jedna "univerzální" fotka pro většinu nabízeného zboží.... Až na něj někde narazím v reálu, budu moudřejší.
2)Vidlácká varianta - vytáhnout z pouzdra napájecí vývody, na zadní kryt dobastlit držák na tři mikročlánky a osadit NiMh akumulátory. Výsledek by nebyl nijak úchvatný, ale rádio by se dalo dál používat. Furt lepší než vyhodit do konťáku.
3)Opět - vytáhnout napájení, propojit s externím zdrojem, doplnit koncové zesilovače a dál používat jako klasické rádio.

A jak si vede samotné Lingo po čtyřech letech? Především bych zkritizoval příliš tichý poslech. Výrobci mají zřejmě strach o uši uživatelů, ale realita je drsná - Lingo se dá prakticky používat jen v tichém prostředí. Ve vlaku jen pokud jezdí německé soupravy Stadler. Ve starých motorácích ho nemá smysl vůbec pouštět a v Regionovách, což jsou stejně jen zrekonstruované staré motoráky, to není o moc lepší. Ani v autobusech to často není k poslouchání. Druhým problémem je absence nuceného monofonního příjmu. Ale jinak jsem žádné zásadní negativum neobjevil. Jen mě mrzí, že akumulátor v rádiu zřejmě chcípne dřív, než se sem dostane DAB rozhlas v použitelné úrovni........

Výlet (nejen) do Prahy

15. dubna 2018 v 20:41 |  Rádio
Začátkem dubna jsem vyrazil na výlet do Prahy. Kromě fotek s klasickými náměty, kterých vzniklo už asi tak patnáct miliónů a dalších třicet milionů jich ještě vznikne, ale kterým se nedá odolat, jako třeba tato:


jsem pořídil ještě jiné, trochu netradiční.

Protože jako člověk praštěný rádiem přece jen koukám víc po střechách, a vůbec co je kde zajímavého. A někdy je to i nečekané. Například jsem se vyškrábal z Malé strany na Letnou, posadím se na lavičku, a hele:


Dvě diskony, na stožárcích, důkladně zakotvené, a v parku? Nojo, vždyť ten barák vzadu je Kramářova vila a pod ní je úřad vlády. A tak jsem si je šel vyfotit z blízka.


Kupodivu mě nikdo nezkusil zatknout, ovšem antény vypadají že se už asi moc nepoužívají, ta levá má evidentně uhnilý kabel - i když o jakési zakrytí pahýlu se ještě někdo pokusil.

Přes Letnou jsem se dostal až ke Stromovce, letohrádek místodržících je také docela zajímavý, i když s rádiem nemá nic společného HI.


Hned pod ním je ruské velvyslanectví, ještě v dobách kdy se nazývalo sovětské bylo zajímavé tím, že zde měli televizní vysílač a středovlnný rozhlasový vysílač, které šířily centrální programy sovětského rozhlasu a televize. Dnes po nich ale nezbylo nic, takže nebylo co fotit a navíc zde by to možná nemusel být dobrý nápad.

Dále jsem se dostal až k Pražskému hradu a Hradčanům, copak nám to tu vykukuje na stožáru v bloku historických domů?


Nojo, není tam náhodou "zamini"? :-)

Pokračoval jsem dál na Petřín. Armádní areál s telekomunikačními stožáry se nedá přehlédnout, ale jeho focení jsem si také raději odpustil. V minulosti zde prý bývaly i středovlnné a krátkovlnné rušičky "štvavých západních vysílaček". Samotná petřínská rozhledna je také místem, odkud se vysílalo už od dob začátků televize i VKV rozhlasu a vysílá se dodnes.


Kousek od rozhledny je horní stanice petřínské lanovky a antény na ni také stojí za fotku:


Lecos zajímavého se najde ale i v jiných místech. Na další fotce toho na první pohled moc vidět není, ale je zde asi odhadem dvoumetrový prut připevněný na zábradlí balkonu v nejvyšším patře obytného domu. Zda jde o prutovou anténu se zesilovačem nebo transformátorem pro příjem, nebo možná i o nouzovou vysílací anténu s velkou patní cívkou si takhle netroufám hádat.


A zde máme názornou ukázku antén pro horizontální a vertikální polarizaci :


Zřejmě Cukrák a Žižkov....

Nakonec jsem ještě došel na Vyšehrad. Rádiového tam není asi nic, ale pohled z hradeb k Vltavě je také zajímavý.



Další zajímavou akcí o víkendu 6.-8. dubna bylo výroční setkání CSDXC. Zajímavé byly přednášky například o DX příjmu na středních vlnách, o leteckém provozu nebo o meteorologických radiosondách. Kromě toho byla na programu i exkurze na středovlnný vysílač Karlovy Vary. Fotky z této akce jsem nepřizoval, podrobnosti jsou třeba na stránkách DX klubu:
http://www.dx.cz/index.php?&rubrika=14&id=358&VY%EF%BF%BDrouonYAdsetkYOnYAdCSDXCd2018.html
nebo OK1ZOO:
https://kmitocty.cz/?p=2281

Dodatek:
Ještě se vrátím k Praze. Jinak na svém blogu striktně odděluji témata o rádiu, která se otevřou z odkazu na mých stránkách www.radiosvet.wz.cz, a témata politická nebo soukromá. Předpokládám, že zájemci o rádio nejsou zvědaví na moje výblitky a nechci je nutit prokousávat se jinými tématy. Ale dnes udělám výjimku, pokud vás to nezajímá, tak to dál nečtěte. V Praze poblíž Karlova mostu mě totiž zaujala tato cedule:


Předpokládám že průměrný cyklista, pokud není ožralý, tak se napravo od tramvajových kolejí bez problémů vejde. A názorně ukazovat cyklistům, že mají "bezpečně" jezdit prostředkem a ještě k tomu dvakrát přejet tramvajové koleje, kde je velké riziko že pneumatika se sekne do jejich žlábku a půjdete na hubu, to je prostě pro mě za hranicí chápání. Pokud navíc někdo cyklisty "vychovává" k tomu, že místo u pravého okraje vozovky mají jezdit prostředkem a blokovat provoz, potom se nedivte že takové cyklofanatiky jaxi nemají ostatní účastníci silničního provozu zrovna moc rádi.

E-call

31. března 2018 v 13:51 |  Politika
Od následujícího měsíce přibude v nově homologovaných autech další povinná výbava - systém automatického nouzového volání "E-Call". Nejde o nic jiného, než že při vážnější havárii (vystřelení airbagů) se automaticky spojí tísňové volání.


Potud by vše vypadalo hezky. Je zde ovšem několik velkých ALE.

Především vystřelení airbagů neznamená automaticky vážnou havárii. U některých aut k tomu skutečně stačí jen lehké drcnutí, kdy si k velké radosti automobilového průmyslu můžete k rozštípnutému přednímu nárazníku a rozbitému světlu připočítat dalších pár desítek tisíc za (zcela zbytečně) vystřílené pytle a předpínače pásů. A jsem docela zvědavý, jak se k tomu potom postaví centrála, až jim na automatické nouzové volání odpovíte, že se vlastně nic nestalo, jde o falešný poplach a jakýkoli zásah si nepřejete. I když z místa incidentu vzápětí odjedete, stejně vás pak třeba doma vyhledá policie a bude chtít vidět vás a vaše auto, aby alespoň dodatečně pomohla a chránila. A zadara to nejspíš nebude :-)

Potom je ještě druhá zásadní otázka - co všechno systém vlastně skutečně umí, s čím se třeba do vzdálenější budoucnosti počítá a co je "zatím" jen neaktivní. Myslím že to velmi dobře vystihuje závěrečný odstavec z více jak pět let starého článku na Dfensově weblogu:

http://dfens-cz.com/e-call-vase-automobilova-stenice/

"Osobně vnímám e-call jako otevírák na Pandořinu skříňku. Lidé prostě potřebují čas na to, aby si zvykli, že jim stát dal do auta štěnici, a potřebují nějakou pohádku na dobrou noc, třeba tu o bezpečnosti. Za pár let "se přijde na to", že ten e-call by uměl i jiné věci a salámovou metodou se zavedou jiné a pokročilejší fízlovací systémy, automatické omezovače rychlosti, dálkové vypínače motoru a celý toolbox Velkého bratra. Musí existovat nějaký bod, ze kterého to krájení salámu začne a tímto bodem je e-call. Další level bude černá skříňka, tedy zařízení podobné flight recorderu v letadlech. Bude zaznamenávat data o jízdě (což e-call dělá, jak jsme si řekli) a tyto údaje bude sdílet například s policií nebo s kýmkoli, kdo bude mít zájem a zákon mu to nezakáže. Ale bude to pro vaši bezpečnost, tak nemějte vůbec strach."

A že nejde o zanedbatelnou maličkost, dokazuje i jedna z posledních iniciativ EU. Totiž po zjištění, že moderní auta žerou a smrdí stejně jako ty staré a hlavně daleko víc než deklarují výrobci, kohosi napadlo v rámci objektivity zavést monitorování spotřeby on-line. Prý by to nic nestálo. No - fakt ne. Stačí jen v autě naprogramovat propojení palubního počítače s jednotkou E-call a data o spotřebě, co se vám zobrazují na palubáku, přes E-call "někam" odeslat.


Ale zkusme se na celou věc podívat i z druhé strany. Když už budeme mít zavedený systém a funkční dispečink, proč ho nevyužít co nejvíce? Proč se omezovat jen na auta? Když už budeme mít ten E-call pro auta, já bych ještě zavedl i CykloEcall pro cyklisty.

Bylo by to velice užitečné. Takové auto, to jezdí převážně po silnicích kde je většinou spousta ostatních aut a navíc když takové auto havaruje, udělá přitom docela slušnou paseku která nebývá jen tak k přehlídnutí. Zato takový cyklista si jezdí na kole kudy a kam chce, po odlehlých a málo frekventovaných místech, klidně i po lese, po louce, po horách, takže riziko že se napíchne na větev, smekne po krtinci nebo přerazí o kořen je daleko větší než u automobilu. A nebo se mu z toho šlapání udělá šoufl, takovej infarkt nebo mrtvička dovede bejt taky pěkná sfině. A to ani nemusíte drandit po lese. Stačí i na odlehlé okresce, šlapete, najednou se vám zatmí před očima, sjedete do příkopa, přikrejete se kolem, nikdo si vás v tom příkopě nevšimne. A klidně to může být i v místě, kam příších pár dní nepáchne lidská noha a takový nešťastník umře bez pomoci a potom ho budou akorát ohlodávat lišky.
Bylo by to velice jednoduché. Na každé kolo by se povinně namontoval na řídítka speciální Cykloecall. Ten by automaticky průběžně vyhodnocoval polohu a rychlost kola, dokázal rozpoznat situaci kdy kolo upadne na zem za jízdy když na něm někdo sedí a ubohému potlučenému zyklistovi automaticky přivolal na pomoc záchranku, hasiče a na horách ještě horskou službu. A kdyby náhodou Cykloecall vyhodnotil že cyklista přeletěl přes řídítka, přivolal by ještě i policajty, aby mu dali flastr za nepřizpůsobení rychlosti jízdy stavu a povaze cyklostezky. No vždyť je to boží nápad ne?

A vůbec, proč se omezovat jen na dopravu? Vždyť takový systém nouzového volání je užitečná věc vždy a všude. Nakonec, všichni víme, jak často policejní rojnice hledají nějakého důchodce nebo magora, co vyrazil na procházku do přírody, mobil má vybitej / vypnutej a už tři dny není k nalezení. A to je právě hrůza - každej má sice mobil, ale spousta lidí má místo lehce nabouratelného smártfounu Aligátora za pětikilo, který už z principu jen tak lehce hacknout nejde. Pravda, i tak o vás ten blbfoun nahlásí do centrály věcí, že by jste se divili, ale oni ti lidi ten mobil kolikrát zapomenou doma nebo ho dokonce naschvál vypnou... Stačí jen zavést personální ecall co vypnout nepůjde a zavést zákonnou povinnost mít ho při opuštění místa trvalého bydliště neustále u sebe, aktivní a nabitý. A policajtům zavést právo a povinnost u každé kontrolované osoby provést prověrku přítomnosti a funkčnosti osobní štěnice. To bude štěstí, pravdy a lásky!

Svoboda slova

15. března 2018 v 13:46 |  Politika
Svoboda slova je věcí důležitou a v posledních dnech zmiňovanou horem i dolem. Některé souvislosti mi ale poněkud nesedí. Mnozí chtějí bránit Českou televizi, která je ve spojitosti se "svobodou slova" zmiňovaná velmi často. Jen netuším, kde se právě v ČT, sluníčkářské a europropagandistické hlásné troubě, nějaká svoboda slova má vzít. Nezbývá, než připomenout jistý, už asi víc než dva roky starý výrok:

Na základě rostoucí kritiky diváků ČT o neobjektivnosti hlavně zahraničního zpravodajství ČT jednala rada ČT o této kritice. Radní Michal Janovič prohlásil:
"Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků nebo daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení. "

A je velmi zajímavé, že najednou tu jsou evidentně "kýmsi" organizované studentské protesty proti omezování už dávno neexistující svobody slova v ČT (že by duch Martina Šmída?), ale na druhou stranu nebyly ani náznaky podobných protestů v době, kdy ČT doslova vymývala mozky diváků prouprchlickou propagandou. A v případě proeurounijní propagandy to platí dodnes. Stejně tak nikdo neprotestuje proti skutečnému omezování svobody slova, například prostřednictvím paní europoslankyně za ANO Věry Jourové. Ta totiž v Europarlamentu pilně "maká" na cenzuře internetu.

Ještě mě tak napadá, kolik z těch protestujících studentů se na zpravodajství ČT skutečně pravidelně dívá :-)

Dalším faktorem, který jednoznačně zrcadlí skutečnou úroveň svobody slova, je reflexe význačných historických výročí ve zpravodajství jednotlivých médií. Nakonec, naše generace to pamatuje ze socialistického zpravodajství. Takové květnové výročí 1/5/9, tedy Svátek práce, Pražské povstání a osvobození Rudou armádou, to se za "komančů" slavilo způsobem na který se nezapomíná. Stejně tak jako na "vítězný únor", nebo na sedmý listopad, výročí VŘSR. Zato o výročích typu 21. srpna 1968 samozřejmě ani zmínka. No a dnes to máme přesně naopak. Tedy, na "únorové vítězství pracujícího lidu" se najednou také vzpomíná ve velkém :-) Ale dnes máme také jedno tragické výročí. Je 15. března. A schválně, která z těch "svobodných a nezávislých" médií budou mít alespoň letmou zmínku o tom, co se stalo 15 3. 1939? Začalo se u nás jezdit vpravo...........



Dodatek:
Předvčerejšek ukázal, že jsme prakticky ve stejné situaci jako před nějakými čtyřiceti lety. Události, které se momentální politické reprezentaci ideologicky hodí, se rozmazávají tři dny předem a čtyři dny poté. Historické události, které se ideologicky nehodí, se prostě nezmíní a zamlčí. Jasně, chápu že dnes pro drtivou většinu obyvatel je špunt někde na pražském okruhu důležitější informací než zmínka o nacistické okupaci před téměř osmdesáti lety. Na druhou stranu je jasně vidět, že bez doplnění oficiálního zpravodajství "dezinformačními weby" se prostě neobejdeme, stejně jako kdysi před lety to nešlo bez doplnění zpráv z ČsT prostřednictím "štvavých vysílaček" - Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky nebo Deutsche Welle....

Jak praví jedno moudré přísloví:
Novináři jsou skutečně hlídací psi demokracie. Vždy je ale nutné vědět a brát v úvahu, kdo toho kterého psa krmí.

Na druhou stranu - myslím že existuje jedna vzácná výjimka, jedno veřejnoprávní médium, u kterého se dá uvažovat o objektivitě a vyváženosti. Je to Český rozhlas. I zmíněné předvčerejší datum zvládl se ctí.

Masaryk DžejÁr

26. února 2018 v 8:58 |  Politika
Na některé počiny se zkrátka nedá nereagovat a jedním z nich je i film Masaryk, uvedený v neděli 25. února Českou televizí jako hlavní večerní pořad. Celkem jsem byl na něj zvědavý. Ale asi nejsem ten správný divák nebo co.
Měl jsem možnost hned v úvodu vidět Jana Masaryka jako magora, který se vloupá do cizího domu, aby si tam potom drnkal na piáno. Vzápětí ho můžeme vidět jako arogantní hovado, když primitivně nařkne psychiatra německého původu s evidentně židovským jménem z toho že je nacista. V dalších scénách ho potom můžeme vidět jako nadrženého obšourníka a feťáka..... Uteklo prvních patnáct minut z tohoto filmového veledíla a já jsem ho znechuceně vypnul.
Ne snad že by se nic z toho nemohlo stát, ale na druhou stranu - zasedl jsem k internetu a začal hledat reálné, doložitelné informace. Neexistuje žádný konkrétní důkaz, že by se něco takového skutečně odehrálo, nebo že by se Jan Masaryk choval takovým způsobem. Vše je jen fabulace tvůrců filmu, vystavěná na základě úvahy " Jan Masaryk byl tehdejší honorace - tehdy honorace šňupala kokain - tak byl Masaryk smažka a basta fidli". Vše by se snad i dalo překousnout, pokud by hned v první scéně nebyl titulek, že film byl natočen na základě skutečných událostí. A tak jsem celý tento film zařadil po bok dalších podobných "uměleckých počinů", které, podobně jako v padesátých a později v sedmdesátých letech minulého století, spíš měly za úkol podat "správný ideologický obraz" našich historických osobností ve stylu "nachčijeme na vaše hroby". Možná je to spíš obraz dnešní smetánky a vyšších společenských kruhů, možná nebudu daleko od pravdy, že se jedná o "společenský život" pachatelů tohoto filmu.
A pokud tvůrci tohoto velefilmu mají koule na pořádné dílo, megafilm, skutečnou pecku kterou se navždy zapíší do historie, mohli by natočit třeba něco podobného o Václavu Havlovi. A rozvinout některé detaily z jeho života, o kterých si už dávno štěbetají vrabci na střechách. Stačí otevřít vyhledávač a zadat heslo "Václav Havel zmrzlinový pohár". Možná je i pan Wolf trošku kontroverzní osobnost, ale...... O disidentských alkoholických dýcháncích by se našlo určitě víc konkrétních důkazů než o tom že Masaryk byl smažka..... jenže to by je paní Dagmar mohla taky vypískat.
Shrnuto a podtrženo - určitě i nejméně pětadvacet z Třiceti případů majora Zemana je koukatelnějších než tohle.

Ťamanský koutek IV

18. února 2018 v 9:34 |  Rádio
Malá, lehce přenosná a odolná lampička je k večernímu a nočnímu rádiovému "lovení" nezbytností. Zdánlivě banální věc se ale poslední dobou stává problémem. Nejrůznější úsporné světelné zdroje, ať už zářivkové nebo s LED, zpravidla obsahují měnič nebo spínaný zdroj, který ruší rádiový příjem. Mnozí posluchači se tak vrací ke klasickým žárovkám. To je vyhovující doma, ale na DX campech nebo dokonce mimo civilizaci už ne.
Dalším využitím jsou záložní svítidla pro případ výpadku elektrické sítě, napájené ze záložního akumulátoru.
V obou případech potřebujeme přiměřeně výkonný, ale přitom úsporný zdroj světla s napájením 12V. Existují samozřejmě klasické autožárovky, které ale mají velkou spotřebu proudu a malou svítivost. Nebo 12V "spotovky" třeba i s LED, které ale opět často obsahují rušící spínaný zdroj.

V obchodech u našich vietnamských přátel jsou v prodeji stojanové lampičky s LED, s napájením ze tří tužkových článků. O nich jsem se už zmiňoval.


Na obrázku jsou dvě provedení těchto lampiček. Ta vlevo v černo-červené krabici obsahuje kompaktní modul s LED a pro dále popisovanou úpravu na 12V napájení se nehodí, protože diody nelze rozdělit na samostatné části.


Odběr proudu ze tří nových alkalických článků je téměř 500mA, doba svícení je několik hodin. Proud je omezen odporem 1.2Ohmu v podstavci mezi bateriovým pouzdrem a vypínačem.


Určitě výborně vyhoví jako záložní zdroj světla při výpadku proudu, kdy kvalitní alkalické články vydrží v pohotovosti i několik let a "stojací" provedení umožní lampičku při práci odložit a mít obě ruce volné. Pro častější použití se určitě vyplatí náhrada baterií tužkovými NiMh akumulátory. Při kapacitě okolo 2Ah potom můžeme počítat s dobou svícení 4 hodiny. Teoreticky existují i další možnosti, například vyvést z lampičky USB kabel a napájet ji z 5V výstupu powerbanky. Starší provedení dokonce konektor pro vnější napájení a kabel s USB konektorem obsahovaly. S dobrou powerbankou potom taková lampička už bez problémů vydrží svítit celou noc a její nabíjení je snadné. V obchodech se součástkami se také objevují levné DC/DC měniče s nejrůznějšími, většinou regulovatelnými převody napětí a tak jednoduchý a přitom energeticky úsporný převod napětí z 12 - 14V na 5V není problém. Otázka je jen možné rušení od měniče. Pokud ale nejde o nerušený rádiový příjem, nemusí to vadit. K oběma námětům se v budoucnosti ještě určitě vrátím. Možné je i samozřejmě napájení přes klasický lineární stabilizátor 7805, jen energetická bilance se už potom moc neliší od klasické menší autožárovky a stabilizátor se neobejde bez důkladného chladiče.

Nyní ale zpět k přestavbě na 12V napájení. K němu potřebujeme lampičku, která je na obrázku vpravo, s modrým obalem a nápisem "12LED":


Po demontáži hlavice v ní najdeme plošný spoj s 12 klasickými LED:


Ty jsou zapojeny všechny paralelně, do napájení je kvůli stabilizaci proudu ještě vřazen malý SMD odpor:



Úprava je jednoduchá - přeruší se krajní propojky na plošňáku, tím vzniknou dvě skupiny po šestí LED. Ty spojíme do série přes původní vestavěný odpor a přidáme sériový odpor 33 Ohmů, který omezí protékající proud. Tím máme hotovou úpravu pro 12V napájení.


Zde jsem použil dva "kořistné" odpory 68 ohmů zapojené paralelně.

V podstavci odpojíme propojku mezi vypínačem a + pólem bateriového držáku. Dírou původně určenou pro konektor k externímu napájení protáhneme přívodní kablík, + pól připojíme na vypínač a - pól na záporný pól bateriového držáku. Přívodní kabel zajistíme proti vytržení uzlem okolo nosného sloupku. Na druhý konec kabelu jsem dal klasický autokonektor (souosou vidlici) do "zapalovačové" autozásuvky. Ten obsahuje i trubičkovou pojistku, která je důležitá pro napájení z autobaterie, nebo obecně z jakéhokoli olověného akumulátoru. Pokud někdo použije banánky nebo jiný způsob připojení, je nutné do přívodu dát samostatné pojistkové pouzdro na trubičkovou pojistku nebo plochou autopojistku. Při náhodném zkratu umí i malý gelový akumulátor dodat proud ve stovkách A, automobilový akumulátor potom v tisících ampér!


Tím je úprava hotová a získali jsme malou, přenosnou lapmpičku s 12V napájením, která má odběr proudu okolo 150mA a tak vydrží svítit i z malého gelového akumulátoru celou noc, z automobilového akumulátoru i několik týdnů.



Díky stojacímu provedení a naklápěcí hlavici se výborně se hodí třeba i v dílně, jako malá montážní lampa pro drobnější práce.



Kam dál